článek 23. Pokládání stop a předmětů.

1. Tvar stopy, délku, umístění v terénu, počet předmětů a jejich umístění určuje rozhodčí ve schodě se s podmínkami zkoušky.

2. Při pokládání stop mohou být přítomni jen potřební pomocníci, vedoucí akce a rozhodčí.
Přítomnost rozhodčího není nezbytně nutná.

3. Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr.

4. Předměty, které se pokládají na stopu.
a)musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá pachy (nesmí být z kovu a skla)
b)nesmějí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a nesmějí být větší něž 100 x 50 x 10 mm
c)při zkouškách nelze použít předmětů, které slouží nebo sloužili jako hračka psa
d)každý předmět musí mít pach kladeče, který jej u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy
e)jednou použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů
g)předměty musí rozhodčí zkontrolovat.

5. O položení stopy a uložení předmětů pořizuje kladeč plánek, který obsahuje základní údaje.

6. Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, maximálně 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku, označující začátek stopy zabodne do země vlevo.

7. Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.

Článek 24. Práce psovoda a činnost psa

1.Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídá ze neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami nebo povětrnostními vlivy, případně jinými způsoby. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.

2.Při hlášení, které psovod podává rozhodčímu, oznamuje také způsob, jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.
Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
-zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat
-označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet.
Kombinace těchto způsobů je chybou.

3.Při stopách nerozhoduje, zda je pes na stopovacím vodítku, nebo je na volný.

4.Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka (10 metrů) a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pracuje na volno.

5.Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit.

6.Stopovacího vodítka nelze použít k usměrňování činnosti psa na lomech, u předmětů a pod.

7.Psovod může během stopy psa povzbuzovat opakováním povelu nebo jej chválit, a to zvláště tam, kde mu sledování stopy činí potíže. Nesmí jej však upozorňovat na předměty, která má označit.

8.Čím méně se těchto způsobů ovlivňování psa používá, tím je činnost psa hodnotnější.

9.Jakmile pes označí nebo zvedně předmět, psovod pouští vodítko, jde ke psu a zvednutím předmětu nad hlavu dá najevo rozhodčímu splnění dílčího úkolu.

10.Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty.

11.Odvolá-li rozhodčí psovoda a psa ze stopy, podává psovod hlášení. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.

Článek 25. Hodnocení práce psovoda a činnosti psa v pachových pracích

1.Při hodnocení činnost psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost.

2.U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.

3.Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnosti psa, když:
a)pes sejde se stopy na vzdálenost více jak 10 m, nebo se pes po stopě vrací víc než 10 m za psovoda
b)pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu, či bázlivě
c)byl překročen časový limit, určený pro provedení stopy
d)psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout

4.Chybami, znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnosměrná a nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé a nepřesné označování předmětů, postup s vysokým nosem, reakce na zvěř a myši, kálení a j. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.

ODDÍL II. CVIKY POSLUŠNOSTI

článek 26. Předvedení psa při zkoušce

1.Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes se nesmí o psovoda opírat nebo být vzdálen více než 20 cm od psovoda. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené.

2.Při umístění před psovodem, má pes sedět, ležet nebo stát ve vzdálenosti jednoho kroku tak, aby byli psovod se psem čelem proti čelu.

3.Za pohybu se pes pohybuje součastně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Nesmí psovodovi překážet v pohybu, nebo se pohybovat ve větším odstupu něž 20 cm. Upoutaný pes nesmí vodítko buď ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.

4.Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes obíhat (ve stejných situacích nutno provádět vždy stejně).

článek 27. Základní ovladatelnost

1.Přivolání psa. Cílem cviku je, aby pes na povel psovoda okamžitě, rychle a přímo přiběhl k psovodovi.

2.Přivolání psa lze vyžadovat za pohybu nebo klidu psovoda, pes musí být od psovoda vzdálen minimálně 10 kroků. U cviků, kde se provádí přivolání z vysílání, nedoběhne-li pes do poloviny předepsané vzdálenosti, nelze hodnotit přivolání.

3.Podle způsobu použití a okamžité potřeby rozlišujeme povelovou techniku, která souvisí s provedením závěru cviku, kdy:
a) při pokračujícím pohybu psovoda je pes přivolán k noze a dále pokračují společně v určeném pohybovém rytmu.
b)při klidu psovoda, kdy pes po přiběhnutí usedá ihned těsně před psovoda.

4.Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu psovoda nebo při obratech psovoda na místě.

5.Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.

článek 28. Polohy psa při klidu psovoda

1.Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň.

2.Podle požadavku zkoušky se cvik provádí se psem u nohy na vodítku, volně se psem na jeden krok před psovodem nebo vzdálenosti 20 kroků před psovodem.

3.Cvik se prověřuje několikerým provedením každé polohy.

4.Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.

článek 29. Polohy psa při pohybu psovoda a psa

1.Cvik sleduje usměrnění psa povelem do určité polohy za pochodu a setrvání v ní až do ukončení cviku, to je do příchodu psovoda ke psu.

2.Podle druhu nebo stupně zkoušky se odložení psa (krátkodobé odložení) provádí do polohy sedni, lehni a stůj.

3.Psovod při provádění cviku se nesmí zastavovat nebo se ohlížet na psa, zda tento úkol splnil či nikoliv, musí pokračovat v určeném směru a pohybovém rytmu.

4.Pes musí polohy zaujímat okamžitě, rychle a přesně.

5.Povel k zaujetí polohy dává psovod na pokyn rozhodčího přibližně po 10 krocích chůze, psovod se zastavuje na pokyn rozhodčího ve vzdálenosti přibližně 30 kroků.

článek 30. Přinášení předmětů (aportování)

1.Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše.

2.Přinášení předmětů se u vyšších zkoušek ztěžuje aportováním přes překážku skokem nebo šplhem.

3.Stupně zkoušek také určují, zda lze při aportování použít libovolného předmětu nebo zda se musí použít dřevěné činky, s předepsanou hmotností.

4.Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček je povolen)

5.Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků.

6.Při aportování přes překážku nebo šplhem se neurčuje vzdálenost psovoda od překážky, ponechá se na úvaze psovoda.

7.Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejichž provedení dává pokyn rozhodčí:
a)odhození předmětu,
b)vyslání psa k přinesení předmětu,
c)odebrání předmětu,
d)usednutí psa k noze psovoda.

8.Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda.

9.Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Při provádění aportu přes překážku se povel doplňuje ještě povelem pro překonání překážky. Povel pro aport musí být dán nejpozději v okamžiku doskoku psa za překážku.

10.Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací k psovodovi.

11.Obdobně je tomu při aportu přes překážku, kdy pes překoná překážku, uchopí předmět a stejnou cestou se vrací k psovodovi.

12.Pes sedne těsně před psovodem a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nesmí též přijít do fyzického kontaktu se psovodem.

13.Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává v téže poloze sedět.

14.Na další povel usedá pes k levé noze.

článek 31. Překonávání překážek

1.Účelem této skupiny cviků je, aby pes na povel dovedl zdolávat rozličné druhy a typy překážek různou technikou.

2.Skok vysoký. Výška překážky 100 cm, u malých plemen 50 cm. Pes překoná překážku skokem. Při přeskoku se nesmí překážky dotýkat. Překážku tvoří plná, pevná stěna či pevný živý plot (povolená překážka IPO).

3.Skok šplhem. Překážku pro šplh tvoří dvě stěny dlouhé 1,9 m a široké 1,5 m, nahoře spojené a na zemi rozevřené tak, že kolmá výška je 1,8 m (malá plemena u zkoušky ZMMP 1 a ZPS-160 cm). Na stěnách jsou vždy umístěny tři stoupací latě ve vzdálenosti 0,5 m od sebe.

4.Při provádění skoku nebo šplhu se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při skoku nebo šplhu.

5.Na pokyn rozhodčího dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel ke zpětnému překonání překážky, případně součastně obejde překážku a za pochodu přivolá psa k noze.

6.Povel ke zpětnému překonání překážky nelze dát tam, kde překonání překážky navazuje na cvik aportování.

7.Při všech skocích stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak

8.Chůze psa po žebříku a po kladině. V požadavcích zkoušek jsou tyto dva metodicky rozdílné cviky, které se nacvičují odděleně, spojeny v jeden cvik.

9.Podle druhu zkoušek nebo jejich stupňů rozlišujeme:
a)kladinu nízkou, širokou 30 cm, 500 cm dlouhou, ve výši 1 m nad zemí. Kladina má na obou koncích náběhová prkna se sklonem asi 30 stupňů. 
b)kladinu vysokou, 30 cm širokou, 500 cm dlouhou, ve výši 2 m nad zemí. Pro výstup a sestup jsou žebříky se sklonem asi 45 stupňů. Žebříky mají standardní typ, jsou široké asi 40 cm, vzdálenost příček od sebe asi 30-40 cm. Příčky žebříků nesmějí být širší než 5 cm a nesmějí se upravit jako schůdky.

10.Podle požadavku zkoušky se překonává překážka jedním nebo oběma směry.

11.Tento požadavek ovlivňuje i počínání psovoda, který jde buď podél kladiny s postupujícím psem, nebo zůstává stát na místě odkud vyšel pes na překážku.

12.Před začátkem cviku stojí psovod s volným psem u nohy v libovolné vzdálenosti před patou žebříku nebo náběhového prkna. Na pokyn rozhodčího dává psu povel k překonání překážky.

13.Pes při překonávání překážky musí postupovat klidně a přesně. Nemá propadat mezi příčkami, chodit po postranicích žebříku nebo z kladiny, z náběhového prkna či žebříku seskakovat

14.Pokud má pes překonat překážku jedním směrem, jde psovod po vyslání psa podél překážky a po ukončení cviku, za pochodu, přivolá k noze.

15.V případě, kde se požaduje překonání překážky v jednom směru, může jej psovod povelem usměrnit ke zpětnému překonání překážky. Po sestupu sedá pes před psovoda ve vzdálenosti do jednoho kroku.

Článek 32. Pomocné cviky

1.Štěkání na povel se podle stupně zkoušky liší polohou a umístěním psa.

2.Podmětem pro štěkání psa při cvicích poslušnosti musí být pouze povel psovoda. Na daný povel musí pes nejméně 3x výrazně zaštěkat. Při štěkání nesmí pes měnit svoji základní polohu.

3.Plížení psa. Podle požadavku zkoušky se provedení cviku rozlišuje na plížení psa s psovodem (souběžně) a na samostatné plížení psa směrem k psovodovi, vždy na vzdálenost 10 kroků.

4.Při souběžném plížení psovod na pokyn rozhodčího položí psa a sám zalehne vedle něj. Potom se oba začnou plížit určeným směrem. Během plížení na vzdálenost 10 kroků se povoluje opakování povelu a pochvala psa.

5.Po dosažení určité vzdálenosti se psovod postaví a pes na povel psovoda usedne k jeho levé noze. Během cviku není pes na vodítku.

6.Při samostatném plížení položí psovod psa a odejde do vzdálenosti 10 kroků. Provede obrat čelem vzad a dá psu povel k plížení. Povel lze opakovat po celou dobu cviku.

7.Pes se doplazí do přímé blízkosti psovoda a zůstává ležet. Na povel psovoda sedá před psovoda a na další k jeho noze.

8.Při plížení se pes nesmí zvedat, válet, štěkat nebo, pokud se plíží součastně s psovodem, ho obtěžovat. Je lhostejné, zda pes podsunuje zadní nohy těsně pod břichem nebo je za sebou táhne.

9.Vysílání psa vpřed. Účelem cviku je usměrnit povelem pohyb psa do určeného místa.

10.Cvik vysílání psa se zkouší jednou nebo dvakrát, přičemž směr druhého pokusu nutno posunout o 90 stupňů. Délka dráhy je 30 nebo 50 kroků. Směr a výchozí postavení určuje rozhodčí.

11.Psovod se psem, který sedí u jeho levé nohy, stojí na určeném místě. Na pokyn rozhodčího vyšle psovod psa do určeného směru. Po dosažení stanovené vzdálenosti případný psovod psa zastaví povelem v poloze vleže. Tím cvik končí. Po přivolání psa se provádí případný druhý pokus. Stanoviště psovoda se při obou pokusech nemění.

12.Pes má na povel běžet rychle v určeném směru až do doby, kdy jej psovod povelem zastaví.

Článek 33. Základní požadavky

1.Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na stanoveném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil.

2.Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Základním požadavkem je, že pes nesmí místo opustit na vzdálenost více než 3 kroky. Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně.

3.Umístění psovoda je 15, 25 a 50 kroků od psa, nebo v úkrytu vzdáleném 50 kroků od ležícího psa.

4.Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků.

5.Psovod nesmí na psa nijak působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. Rovněž nelze u psa ponechat předmět (předměty), který by jej měl na místě zdržet. Předmětem se rozumí i vodítko.

6.Cvik odložení psa se provádí v závěru cviků poslušnosti, po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky, nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky.

7.Pro odložení jdou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a pro psy, vzdálenost je nim. je 5 kroků.

8.Klid psa při střelbě. Střílí se jedenkrát při cvicích poslušnosti, kdy je pes od psovoda vzdálen (odložení za pochodu, aport) a jedenkrát při dlouhodobém odložení. Síla výstřelu má být taková, aby se spolehlivě a nezkresleně dokumentovaly a zhodnotily reakce psa (ráže 6-9 mm). U zkoušky ZM a ZMMP se střílí zásadně při ovladatelnosti a při dlouhodobém odložení. Střelba se provádí na pokyn rozhodčího ze vzdálenosti ne menší než 20 kroků od psa.

9.Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplívají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů do výfuku, hluk letadel apod.)

10.Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti.

11.Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, musí být ze zkoušky odvolán.

12.Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se tyto projevily.

13.Přesuny mezi jednotlivými cviky absolvuje pes na vodítku (u stupňů zkoušek, kde je vedení psa na vodítku vyžadováno), nebo na volno. Vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.

článek 34. Odhalení pomocníka

1.Pomocník (figurant) je vybaven ochrannými kalhotami, případně i vestou a je vyzbrojen měkkým obuškem.

2.Průzkum terénu. Účelem cviku je, aby pes vyhledal pomocníka nebo pomocníky v určeném prostoru.

3.Prostor pro průzkum terénu musí být takový, aby činnost psa mohla být přesvědčivá. Přirozený terén musí obsahovat dostatek úkrytů, na cvičišti (stadionu), musí být vždy rozmístěno 6 zástěn (3+3).

4.Rozměry prostoru a počet pomocníků určuje druh nebo stupeň zkoušky.

5.Chování psovoda, jeho postup a usměrňování činnosti psa se má přizpůsobovat účelu cviku. Příliš rychlý nebo pomalý postup, pískání, tleskání a pod. je chybou. Při průzkumu terénu je povoleno kromě povelu oslovit psa jménem.

6.Psovod se pohybuje středem terénu je povoleno kromě povelu oslovit psa jménem.

7.Průzkum terénu má být plánovitý, s postupným vykrýváním prostoru na obě strany. Hloubka postupu psa nemá být delší než asi 20 kroků v přirozeném terénu, na cvičišti je určena rozmístěním zástěn.

8.Činnost psa má být rychlá a přesná. Umělé úkryty (zástěny) má pes obíhat těsně.

9.O umístění pomocníka nebo pomocníků rozhoduje rozhodčí, na cvičišti je tímto úkrytem poslední zástěna.

10.Označení pomocníka. Účelem cviku je, aby pes svým chováním označil psovodovi místo úkrytu pomocníka.

11.Pes má místo úkrytu označit štěkotem. Jiný způsob je povolen pouze u zkoušky ZM. Vystavení či napadnutí znamená ztrátu dílčích bodů.

12.Nalezenou osobu nesmí napadat ani od ní odbíhat. Pomocník nesmí psa v průběhu cviku upozorňovat na místo svého úkrytu, dráždit jej k napadení, k vyštěkání nebo setrvání na místě, kde je úkryt.

13.Pokud pes pomocníka označil nebo jej vyštěká, musí jej střežit nebo štěkat až do příchodu psovoda.

14.Jakmile pes označí úkryt pomocníka, jde psovod, na pokyn rozhodčího, k místu úkrytu pomocníka.

článek 35. Zajištění pomocníka

1.Prohlídka pomocníka. Psovod vyzve pomocníka, aby vystoupil z úkrytu a dal ruce nad hlavu.

2.Po dobu udílení pokynů pomocníkovi sedí pes u levé nohy psovoda. U zkoušky ZVV 1 jej může psovod přidržovat za obojek.

3.Když pomocník zaujme požadovanou polohu, uvolní psovod psa a položí jej proti pomocníkovi ve vzdálenosti přibližně 5 kroků.

4.Prohlídku provádí psovod tím, že obejde pomocníka, odebere mu obušek a zezadu jej prohledává.

5.Po ukončení prohlídky se psovod vrací ke psu, aniž by křížil osu mezi psem a pomocníkem. Pes sedá na povel k levé noze psovoda. Pomocník připažuje ruce buď po ukončení prohlídky nebo po návratu psovoda ke psu, a to vždy na pokyn psovoda.

6.Po celou dobu akce psovoda musí pes pomocníka střežit, nesmí štěkat ani jej napadat.

7.Výslech pomocníka. Při výslechu pomocníka který navazuje na prohlídku , sedí pes u levé nohy psovoda a jeho chování musí být stejné jako v bodě 6.

8.Doprovod pomocníka. Délka doprovodu je zpravidla asi 20 kroků.

9.Psovod vyzve pomocníka ke klidné chůzi určeným směrem a sám s volným psem následuje pomocníka ve vzdálenosti asi 5 kroků.

10.Pes musí pomocníka bedlivě střežit a v případě potřeby provést zákrok. Nemá vyrážet od nohy psovoda nebo pomocníka bezdůvodně napadat.

11.Podle stupně zkoušky se provádí doprovod jednoho nebo dvou pomocníků.

12.Hlídání pomocníka. Účelem cviku je, aby pes hlídal pomocníka v době, kdy je psovod od pomocníka vzdálen.

13.Podle stupně zkoušky hlídá pes po určitou dobu jednoho nebo dva pomocníky. Pokus pomocníka o únik se přizpůsobí požadavkům zkoušky.

14.Místo hlídání a úkryt psovoda (asi 25 kroků za psem) určuje rozhodčí.

15.Psovod určí pomocníkovi nebo pomocníkům místo, usměrnění psa k hlídání a sám odejde do úkrytu.

16.Pes leží před pomocníkem (pomocníky) ve vzdálenosti 5 kroků. Během střežení pes nemá pomocníka (pomocníky) napadat, štěkat a opouštět místo.

17.Jakmile pomocník nebo pomocníci opustí určené místo, má pes provést okamžitě přesvědčivý zákrok. Pokyny pro činnost pomocníka či pomocníků dává rozhodčí.

18.Po provedení zákroku, kdy pomocník zůstává klidně stát, má jej pes okamžitě pustit a dále 1 minutu střežit. Při zákroku proti oběma pomocníkům, musí pes prvního zadrženého pomocníka pustit a zlikvidovat útěk druhého pomocníka do vzdálenosti 20 kroků od prvního.

19.Pes může zůstat u jednoho pomocníka nebo pobíhat mezi oběma a dále je musí střežit. Nemá je však napadat. Štěká-li pes při této části hlídání, není to chybou.

20.Psovod přichází ke psu na pokyn rozhodčího po uplynutí doby hlídání, nebo když si to situace vyžaduje (pes napadá, drží pomocníka, při nesplnění cviku a pod.) a to vždy na pokyn rozhodčího.

článek 36. Ochrana psovoda

1.Účelem cviku je, aby pes chránil psovoda před útokem pomocníka a pomáhal při likvidaci útoku. Psovod se sám aktivně nebrání a likvidování útoku pomocníka ponechává psu.

2.Přepadení psovoda navazuje na cviky:
a)výslech pomocníka
b)prohlídka pomocníka
c)doprovod pomocníka
d)doprovod dvou pomocníků

3.Pes musí v okamžiku přímého ohrožení psovoda ihned a přesvědčivě provést zákrok na pomocníka.

4.Jakmile pomocník přestane klást odpor (na pokyn rozhodčího), má pes pomocníka na povel psovoda nebo samostatně pustit a dále jej střežit.

5.Při doprovodu dvou pomocníků se v okamžiku zákroku dává druhý pomocník na útěk. Pes jej má samostatně zadržet.

článek 37. Samostatná činnost psa

1.Psovod se psem, sedícím u nohy, stojí na místě, které určí rozhodčí. Psovod může psa přidržovat za obojek.

2.Součastně je v určité vzdálenosti připraven i pomocník, vyzbrojený obuškem.

3.Na pokyn rozhodčího vyjde pomocník z úkrytu a odchází.

4.Psovod vyzve pomocníka k zastavení. Když pomocník na výzvu reaguje útěkem, vypouští psovod psa k zadržení pomocníka.

5.Podle druhu nebo stupně zkoušky zůstává psovod na místě nebo ihned běží za psem.

6.Jakmile pomocníka dostihne, musí provést ihned zákrok. Na pokyn rozhodčího přestává pomocník klást odpor a pes jej má pustit a střežit do příchodu psovoda. Po příchodu k místu zadržení psovod psa buď odvolá k noze(ze vzdálenosti 1 kroku) nebo se zařadí ke psu.

7.K puštění může psovod použít maximálně 3 povely a to z libovolné vzdálenosti, ne menší než 5 kroků od pomocníka. Použití dalšího povelu v těsné blízkosti psa anuluje bodovou hodnotu za puštění. Nutnost dalších povelů, nebo fyzická pomoc znamená anulování cviku a ukončení obrany.

článek 38. Odolnost psa

1.Cílem cviku je přezkoušení odolnosti psa vůči úderu a tvrdosti psa při střetech a boji s pomocníkem.

2.Podle požadavku zkoušky se cvik přezkušuje samostatně nebo navazuje na předešlí cvik.

3.Při samostatném přezkušování stojí psovod se psem v určené vzdálenosti proti pomocníkovi a drží psa za obojek. Na pokyn rozhodčího vydráždí pomocník psa a provede útok. V okamžiku útoku pomocníka vysílá psovod psa. Za psem jde až na pokyn rozhodčího.

4.V případě spojení cviku odolnost se cvikem samostatná činnost, (zadržení s protiútokem) provádí pomocník protiútok ze vzdálenosti cca 30 kroků při doběhu psa.

5.Pes musí bez ohledu na chování pomocníka provést zákrok.

6.Před zákrokem psa se snaží pomocník uplatnit vizuální nebo sluchové vjemy, které mohou mít negativní vliv na zákrok psa (nápřahy, křik)

7.Při úderech používá pomocník měkký obušek, asi 55 cm dlouhý a 2 cm silný. Je obalen kůží nebo jiným měkkým materiálem a opatřen poutkem.

8.Údery nesmí být silné, musí odpovídat druhu a stupni zkoušky a nesmí být vedeny do míst snadné zranitelnosti psa.

9.Po ukončení cviku jde psovod ke psu a odvolá jej k noze (1 krok) nebo se zařadí vedle psa.

10.Pokyny pro práci pomocníka a činnost psovoda ve všech cvicích obrany dává rozhodčí.

11.Pro pouštění psa po zákroku platí stejná ustanovení jako v čl. 37., bod 7.

12.Při všech cvicích obrany platí pravidlo, že u psa, který při boji s pomocníkem projeví bázlivost, je posuzování obrany ukončeno.

článek 39. Nástup psovoda a hlášení

1.Nástup. Před zahájením akce dává zástupce pořádající organizace (vedoucí zkoušek apod.) nastoupit psovody se psy do vhodného nástupového tvaru. Pes na vodítku sedí u levé nohy psovoda. Psovod drží vodítko v levé ruce.

2.Hlášení psovoda při vlastní akci.
a)Psovod se psem se hlásí rozhodčímu při začátku a ukončení každého oddílu. Pes na vodítku sedí vedle jeho levé nohy. Psovod podává hlášení v základním postavení, vodítko drží v levé ruce. U zkoušky ZVV2 a vyšších může být pes bez vodítka.
b)Psovod se představuje příjmením a uvádí jméno psa a oznamuje zahájení nebo ukončení zkoušené disciplíny (příklad: Pane rozhodčí, psovod Novák se psem Ajaxem z Hůrek je připraven ke cvikům poslušnosti).

článek 40. Povelová technika pro činnost psa

1.Povely pro jednotlivé cviky nebo jejich částí určuje zkušební řád a psovod je povinen je používat.

2.Povely dává psovod psu (zpravidla) na pokyn rozhodčího.

3.Opakování povelu, kromě cviků, kde to zkušební řád výslovně povoluje, snižuje, případně anuluje bodové hodnocení.

4.Za opakování povelu se rovněž považuje setrvání psovoda v poloze povelu, různé úkroky, posunky nebo jiné působení na psa.

5.Chválení psa je povoleno pouze po ukončení cviku a to 1x krátce.

6.Oslovení psa jménem před povelem je možné pouze u cviků, u kterých zkušební řád předepisuje nebo povoluje zvukový povel a to pouze jednou před započetím cviku.

7.Povely pro činnost psa rozdělujeme na povely zvukové (zkratka Z) a na povely posunkové (zkratka P)

8.Při cvicích dává rozhodčí psovodovi pokyn k provedení cviku, tak, aby neovlivňoval činnost psa.

1.Podle zásady o rozdílnosti používané povelové techniky pro jednotlivé cviky se dále uvádění povely s rozlišením:
a)povel zvukový,
b)povel posunkový-pes u nohy psovoda
c)povel posunkový-pes před psovodem.

4.Přivolání psa s usednutím před psovoda
a)ke mně,

5.Přivolání psa s připojením nebo usednutím k noze psovoda
a)k noze
b)lehký úder levou rukou na levé stehno.

6.Polohy při klidu psovoda.
a)Lehni,
b)mávnout levou rukou nad hlavou a trupem psa, zepředu dozadu,
c)ze vzpažení pravou paži připažit předem.
a)Vstaň,
b)mírné pokrčení v kolenou,
c)zdvihnout do pasu před sebe poloohnutou pravou paži dlaní nahoru.
a)Sedni,
b)lehký úder levou rukou na levé stehno,
c)předpažit pravou paži do výše oka dlaní vpřed

7.Ponechání psa na místě za pohybu psovoda v poloze.
a)Sedni.
a)Lehni.
b)mávnout levou rukou nad hlavou a trupem psa, zepředu dozadu.
a)Stůj,
b)levou rukou dát dlaní před čenich psa.

8.Aport volný.
a)Aport (přines)
b)ukázat ve směru předmětu s nakloněním trupu.

9.Aport skokem nebo šplhem.
a)Vpřed (hop), aport (přines)

10.Skok vysoký nebo šplh.
a)vpřed (hop). Při požadovaném zpětném skoku zpět.

11.Kladina.
a)Vpřed. Při požadovaném zpětném překonání kladiny zpět.

12.Štěkání psa na povel.
a)Štěkej,
b)ohnout pravou paži v lokti ke psu a se vztyčeným ukazovákem třikrát kmitnout před očima psa,
c)ohnout pravou paži v lokti směrem vzhůru, vztyčit ukazovák a třikrát kmitnout směrem proti psu.

13.Plížení psa.
a)Plaz,
b)komíhání pravé ruky nalevo a napravo před sebou ve výši boků.

14.Vysílání psa.
a)Vpřed, lehni.
b)ukázání pravou paží do směru.

15.Ponechání psa na místě.
a)Zůstaň,
b)mírné přiložení dlaně levé ruky před čenich psa.

16.Průzkum terénu.
a)Revír, ke mně (zpět)-povoleno oslovení psa, které navazuje na povel,
b)ukázání paží ve směru propátrávaného prostoru.

17.Hlídání pomocníka (pomocníků)
a)Hlídej.

18.Zákrok psa.
a)Drž,
b)ukázat do směru k pomocníkovi.

19.Pouštění po zákroku nebo při přinášení předmětu.
a)Pusť

21.Zákaz nebo přerušení nežádoucí činnosti.
a)Fuj.

22.Volný pohyb psa.
a)Volno,
b)volný pohyb pravé nebo levé paže do směru a naklonění těla.

Připravil: Pavel Sedlák
Průvodce kynologa - http://kynolog.zvire.cz 

Zpracovala: Klementová Hana