Nejčastější chyby, kterých se dopouštějí kladeči (kontroloři) a psovodi při nácviku stop, kladených cizí osobou
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)

- kontrolor jde příliš blízko za dvojicí psovod + pes, což může psa, zvláště v počátečních nácvicích, rušit;
- kontrolor příliš hlasitě a zbytečně často upozorňuje psovoda na průběh stopy, což může mít rovněž vliv na roztěkanost psovoda i psa;
- kontrolor si nepamatuje průběh stopy, kdy může psovoda nesprávně ovlivňovat k vedení psa na stopě, pes jde ne- správným směrem;
- psovod s nechá ovlivňovat kontrolorem a to i v případě, že si nepamatuje průběh jím kladené stopy, pes je psovodem strháván a naváděn nesprávným směrem;
- psovod nevěří svému psovi (nebo´t jej nezná z předchozího výcviku, jak reaguje v různých situacích na stopách);
- psovod nevěří kladeči (kontrolorovi), nerespektuje jeho včasná upozornění;
- psovod zachází hrubě se psem, který postupuje na stopě neúspěšně.

 

Střídání vlastních a cizích stop v tréninku

Tento problém se týká psů, kteří již mají zkoušku s nějakou cizí stopou, např. IPO-II., ZV 2, popř. se na
 takovou zkoušku či soutěž připravují.
Ne vždy má psovod k dispozici kladeče stop, takže, chce-li udělat nějakou stopu vůbec, je nucen si stopu našlápnout sám. Mnohdy se mezi psovody diskutuje o tom, je-li vůbec vhodné trénovat vlastní stopy, je-li pes připravován na zkoušku, kde bude mít stopu cizí?!
Zkušení psovodi ve většině případů potvrdí, že trénují na vlastních stopách. Důvody jsou jasné, nemají k dispozici kladeče a navíc na vlastní stopě psovod ví, kde stopu přesně šlapal (respektive měl by vědět). Otázka rozdílnosti pachu pro průměrně trénovaného psa nebývá problémem.

Na závěr tohoto problému lze tedy konstatovat, že psovod se musí vždy umět vyrovnat s danou situací. Vlastní stopy se dají trénovat, i když se pes připravuje na zkoušku, kde bude mít cizí stopu. Podle možnosti by si měl však psovod zajistit kladeče na cizí stopu alespoň občas.

Připravila: Klementová Hana