Nalezení a vyštěkání těžkého předmětu
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)

V současném národním zkušebním řádu je tento cvik zařazen pouze u zkoušky ZMP-3, kdy tento je návazně propojen na vyhledání pomocníka.

Postup při výcviku
 Výcvik začínáme na krátkou vzdálenost tak, aby pes měl nejprve možnost se s předmětem seznámit. K tomu je dobré podle možnosti využít pomocníka, který má tento těžký předmět (kufr, tašku) upoután na asi 10 metrů dlouhém motouzu a táhne jej před naším psem, kterého psovod drží na krátkém vodítku.
Pomocník popotahuje předmětem před psem, psovod ukazuje rukou na předmět a dává povel "Revír". Jako pomocný povel je možno dát povel "Štěkej" (v počátečních fázích nácviku).
Pomocník musí předmět táhnout asi 1-2 metry od psa pomalu, aby tento pohybující se předmět psa dráždil. Pro zvýšení dráždivosti psa je možno do kufru či tašky dát předměty, které způsobují hluk - např. plechovky. Je-li pes dráždivý na pomalu potahovaný předmět a nevšímá si pomocníka, je možno přistoupit k další etapě výcviku.
Je dobré mít pro tuto fázi šikovného pomocníka. Ten se ukryje nejméně 10 metrů od psovoda se psem, kdy má opět těžký předmět upoután na provázku. Psovod dojde se psem na krátkém vodítku k položenému předmětu, pravou rukou na něj ukazuje a dává povel "Revír". Když se pes rozštěká, je to v po- řádku, když ne, tak pomocník musí začít předmět popotahovat. Z toho vyplývá, že pomocník musí mít z úkrytu dobrý výhled a musí sám okamžitě a správně reagovat.

 Pokud pes po určité době projevuje zájem o předmět i přes občasné tahání pomocníkem, je možno přistoupit i k další fázi výcviku. Psovod odhodí nejprve těžký předmět tak, aby jej pes viděl. Psa odloží, odejde na vzdálenost asi 10-20 metrů, položí předmět. Vrátí se ke psovi, upoutá jej na krátkém vodítku a vybíhá se psem směrem k předmětu, který je vidět, a velí "Revír". Po doběhnutí k předmětu psovod nesmí psovi dovolit, aby na předmět skákal, či do něj kousal. To zopakujeme se psem během výcvikového dne 2-3krát se stejným předmětem, ale vždy je nutno měnit místo a směr uložení předmětu. Jinak je dobré v každém výcvikovém dni měnit předměty, aby si pes od počátku zvykal na různé druhy těžkých předmětů. Pokud je v těžkém předmětu uložen pamlsek či aport, je nutno jej vždy vyjmout a využít jako odměnu za dobrý výkon.

Další etapou je samostatné vybíhání, vyhledání a označení těžkého předmětu, kdy je předmět vidět částečně.
Psovod vysílá psa na předmět, aby zabránil kontaktu psa s předmětem, může mít psa na dlouhém vodítku. Zvládá-li toto pes, kdy je období individuálního nácviku, je možno přistoupit k nácviku v konečné etapě, kdy je pes vysílán k vyhledání a označení ukrytého předmětu. Zpočátku je nutno cvičit na kratší vzdálenost od osy postupu psovoda se psem. Je však nutno střídat skladbu předmětů, místo a směr uložení, včetně střídání terénů.

Pokud pes neplní cvik, jak si představujeme, je nutno se vrátit k některé z dřívějších etap.

Nejčastější chyby prováděné psovody při výcviku
- špatný kontakt psovoda a psa;
- urychlování výcviku a nedodržování jeho posloupnosti;
- pes není povzbuzován a odměňován za správné výkony;
- výcvik probíhá stále ve stejném prostředí a s jedním předmětem;
- psovod neusměrňuje pozornost psa na předmět, ale nechá jej štěkat na pomocníka.

 

Připravila:Klementová Hana