Vyhledávání předmětů
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)Jedná se o cviky, které jsou zařazeny v již zmiňovaném novém národním zkušebním a soutěžním řádu, a to u zkoušek ZMMP - ZMP-3, SP-1 a 2. Jde v podstatě o cvik, kde pes musí prokázat schopnost nalézt zahozené předměty, a to bud' svého psovoda (ZMMP, ZMP-1) nebo cizího (ZMP-2 a 3, SP-1 a 2).
Konkrétní podmínky provádění u jednotlivých zkoušek určuje zkušební řád.
Tento cvik ve sportovní kynologii navazuje opět na pachové práce - stopa, rozlišování předmětů.
Vždy jde o vyhledání tří předmětů, kdy mimo ZMMP se jedná o dva předměty z obvyklých materiálů, třetí předmět je svazek klíčů.Používané povely: "Hledej - aport".
Posuněk: ukázání rukou do směru.Požadavkem je, aby pes ve vymezeném prostoru aktivně vyhledával a přinášel nalezené lehké předměty.
Je samozřejmé, že před zahájením tohoto výcviku musí mít pes zvládnut cvik aportování a základní poslušnost.
Některé metody nácviku
Odhazování předmětů během společné chůze psovoda a psa.
zvládá, psovod přistoupí k odhazování předmětů v nepřehledném terénu - např. vyšší travní porost, terénní nerovnost apod. Od počátku výcviku vedeme psa k tomu, aby předmět po nalezení uchopil a přinesl ke psovodovi, předsedl a držel.
Psovod s upoutaným psem na krátkém vodítku nebo na volno u nohy (záleží na dosavadním stupni vycvičenosti psa) jde vytyčeným směrem.
Před odhozením aportu psa vždy tímto předmětem vydráždí a ihned potom jej odhodí. Vzápětí vysílá psa povelem "Hledej - aport" a ukáže pravou rukou ve směru vyslání psa k hledání aportu.
I když v podstatě jde o ztížené aportování, předmět je v počátcích nutno odhazovat tak, aby jej pes viděl. Když to pes dobře
Pouštění předmětu u dotyčných zkoušek znamená bodovou ztrátu, stejně jako nenalezení některého z předmětů.
Později psovod toto může procvičovat na dlouhém vodítku, kdy předměty odhazuje na delší vzdálenost.Vějířovité rozházení předmětů kolem psovoda
Jde o poměrně účinnou metodu, která mj. upevňuje i ovladatelnost psa při vysílání do jednotlivých směrů. Psovod rozhází předměty okolo sebe do vějíře či kruhu, pes to může vidět. Psovod vysílá povelem "HIedej - aport" ve směru jednotlivých odhozených předmětů.
Pes musí vybíhat pro jednotlivé předměty, čímž se upevňuje i jeho ovladatelnost. Tuto metodu lze procvičovat na krátkém či dlouhém vodítku nebo na volno. Zpočátku rozhazuje psovod samozřejmě předměty na kratší vzdálenost, pes je může i vidět, ale musí vybíhat vždy na povel do směru, který mu byl ukázán, uchopit předmět, přiběhnout ke psovodovi, předmět držet a na povel jej odevzdat. V jednom výcvikovém dni toto lze procvičit cca dvakrát, ale vždy v jiném místě.Nejčastější chyby při nácviku
- psovod nezná metodiku výcviku;
- výcvik probíhá stále ve stejném prostředí;
- při výcviku jsou používány stále stejné předměty, stejný pach předmětů;
- uspěchanost výcviku a netrpělivost psovoda;
- hrubé zacházení se psem;
- pes nemá zvládnuty cviky poslušnosti, je neovladatelný při vysílání pro jednotlivé předměty a při návratu s jednotlivými předměty ke psovodovi;
- psovod začíná s výcvikem v rušném prostředí;
- psovod psa při výcviku přetěžuje.Přinášení svazku klíčů
Jak již bylo uvedeno, je nedílnou součástí cviku vyhledávání a přinášení lehkých předmětů. Jelikož jde o poměrně náročnou součást kompletního cviku, budeme se jí věnovat zvlášť. Svazek klíčů je zařazen ve cviku vyhledávání předmětů u zkoušek ZMP-1, ZMP-2, ZMP-3, SP-1, SP-2.
Posuzujeme-li aportování kovů z hlediska chování psa, je nutno vycházet ze skutečnosti, že většina psů nerada aportuje kovové předměty. Je to na základě vrozeného odporu psovitých šelem brát do tlamy kovy jako takové, což se u psů i přes několikatisíciletou domestikaci nepodařilo úplně odstranit.
Není třeba připomínat, že základním předpokladem tohoto dílčího výcviku je zvládnutí aportování jako cviku včetně vyhledávání a přinášení lehkých předmětů (nekovových).
Chci ovšem zdůraznit tu možnost, že každý pes, a to i přes sebevětší vůli a pečlivý metodický přístup psovoda, se nemusí aportování kovových předmětů naučit vůbec.
Naskýtá se otázka, jak a čím vlastně začít? Prvním krokem v tomto výcviku je zabalení svazku klíčů,například do kusu textilie, popř. uzavření v klíčence atd. Takto upravený svazek klíčů psovod odhazuje psovi nejprve za pohybu a na krátkou vzdálenost.
Po získání určitého zájmu ze strany psa o tento aport přistupuje psovod k odhazování na delší vzdálenost, aby to pes neviděl. Je dobré mít alespoň dva svazky klíčů, kvůli návyku vícestranného vyhledávání, kdy to pes nevidí.
Jestliže pes spolehlivě vyhledává na poměrně přehledném terénu a přináší takto upravené svazky klíčů, přistoupí psovod ke ztížení cviku tím, že stále ještě zabalené klíče odhazuje v nepřehledném terénu.
Pokud pes zvládne tuto etapu, používá psovod k výcviku již svazek částečně odkrytý, kdy ale většina musí být stále obalená, aby pes měl stále (i přes nepříjemný pocit při držení kovu v tlamě) nějaký materiál, na který je zvyklý z počátečního výcviku ve vyhledávání a přinášení lehkých předmětů - textil, kůže, plst.
Postup se v podstatě opakuje. Při nácviku se postupuje od jednoduššího ke složitějšímu. Pokud již pes vyhledává takto částečně obalený kovový aport v nepřehledném terénu - vyšší travní porost apod., a to na poměrně rozsáhlém prostoru, je možno přistoupit k další fázi, kdy už je svazek klíčů neobalen, ale je na něm kousek plsti, kůže, textilu. Jde o to, aby nebyl příliš prudký přechod k použití vyloženě holého kovu.
Jestliže pes nemá zájem, je možno tento svazek klíčů nějak "ochutit", aby se probudil u psa zájem. Osobně jsem vyzkoušel následující možnosti. Poměrně úspěšnou je potření těchto klíčů kouskem vařeného masa či uzeniny. Krajní možností je pokápnutí tohoto svazku močí feny, popř. jiného psa.
Diskutabilní může být v tomto případě použití tzv. nuceného aportu, který sám o sobě je značně náročný na čas a zkušenosti psovoda, i když na straně druhé při správném provedení zaručuje přesné aportování.
V tomto případě by mohlo použití nuceného aportu u kovových předmětů vést i k úplnému nezájmu o aportování jako celek.
Nejčastější chyby psovodů při nácviku
- psovod nedodržuje posloupnost výcviku;
- psovod nebere v úvahu dosavadní vycvičenost svého psa a jeho povahu;
- psovod hází od počátku výcviku klíče příliš daleko nebo ihned do nepřehledného terénu;
- psovod při provádění výcviku nerespektuje skutečnost, že aportování kovů je pro psa nepříjemné a že na kovových předmětech se hůře drží pach;
- psovod nezná či nerespektuje metodiku výcviku a se psem výcvik příliš uspěchává nebo zachází se psem hrubě.
Závěr k vyhledávání a přinášení lehkých předmětů
V komplexu jde o poměrně složitý celek, který značně zatěžuje nervovou soustavu psa. Pes musí najít na určeném prostoru odhozené předměty, včetně kovového (svazek klíčů) a přinést psovodovi. Není tak známo, že komplexní cvik vyhledávání a přinášení lehkých předmětů je z metodického hlediska první etapou ve výcviku psa v revíru na osoby, kdy druhou etapu v této posloupnosti by mělo tvořit nalezení a vyštěkání těžkého předmětu.
Bohužel, tato posloupnost se dnes skoro nikde nedodržuje. Příčiny jsou různé - neznalost psovodů a instruktorů výcviku, většinou však nechu´t, odůvodňovaná málem času, zbytečným zdržováním se atd. Je to věc osobního názoru a přístupu.Ať se již připravujeme se psem na dotyčnou zkoušku, kde je tento cvik zařazen, či nikoliv, vždy je dobrým průpravným cvičením v pachových pracích pro všechny psy, kteří skládají zkoušky, kde je alespoň vlastní stopa.
Připravila: Klementová Hana
