Stopy a zvěř
(z
knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava
Ryneše)
Překřížení pachové stopy člověka stopou (stopami) zvěře
je poměrně častým jevem. V praxi se nejčastěji setkáváme s
následujícími:
- pes narazí
na pach zvěře, která se pohybovala buď před nášlapem stopy,
eventuálně během jeho průběhu, nebo po něm. Psovod o tom ani
u vlastní stopy nemusí vědět;
- zvěř se
objeví před psovodem a psem v průběhu vypracování stopy, kdy
nastává čítankový příklad vnějšího dočasného
útlumu. To vysvětluje chování psa i po zmizení zajíce z jeho
zorného pole, kdy se i přes povely a povzbuzování psovodem při
současném navádění psa na vyhledání ztracené stopy
neukazuje po několik minut žádné zlepšení. S tím bohužel
nic nenaděláme, zde nepomůže nějaké křičení, trhání vodítkem.
Nezbývá nic jiného, než přijít ke psovi, dát mu například
povel "K noze", či jinak prosadit svůj vliv, aby se
psovod stal opravdovým komplexním podnětem a středem zájmu, a
to na cílenou krátkou dobu, aby mohlo dojít k urychlení ústupu
tohoto vnějšího dočasného útlumu.Poté
znovu navádíme psa na vyhledání stopy, jak již bylo popsáno.
Jak
tomu předcházet? Kořeny tohoto chování spočívají již v
období výchovy štěněte. Je sice pravda, že je téměř nemožné,
aby psovod chodil se štěnětem na vycházky do silně zavětřených
revírů, ani by to neupevňovalo dobré vztahy s myslivci. Ale každý
psovod se občas na vycházce se štěnětem na louce, polní cestě,
parku či lese setkal s případem, že vyběhl zajíc, vylétl bažant,
divoká kachna . . . Od takovýchto prvních setká- ní je nutno
snahu štěněte vyrazit za zvěří ihned tlumit, psovod dává rázný
povel "FUJ", popř. trhne vodítkem a poté zaměstná
štěně tak, aby vnější dočasný útlum byl co nejkratší.
Jakmile toto psovod u štěněte nepotlačuje, u příliš sebevědomého
jedince se lovecký pud bude i nadále rozvíjet do nežádoucí míry,
kdy bude zbytečně mnoho problémů, a to nejen při stopách.
Závěr
ke stopám
Výcvik
psa na stopách ve sportovní kynologii má své ne- zastupitelné
místo. Od počátku výcviku každého psa na stopách musí mít
psovod vždy na paměti, že jedině radostná, ale přitom i přesná
práce psů na stopách přináší očekávané výsledky na zkouškách
a soutěžích, v praxi jde přece o bodové hodnocení. Výsledky
pravidelné práce na stopách se neobjeví ihned.
Vzhledem k náporu na nervovou soustavu psa probíhá vypracování
příslušných reflexů o něco pomaleji než u ostatních cviků,
napři'klad poslušnosti či obrany.
To bychom měli mít vždy na paměti při posuzování výcviku
našeho psa na stopách.
Nezabývali jsme se zde, a to ryze z praktických důvodů, některými
druhy stop, používanými v dřívější služební kynologii -
stopa nastavovaná časem, pachové kříže dvojité, pachové vějíře,
pachové žebříky atd. Případný zájemce o tyto stopy může
studovat odbornou literaturu vztahující se k výcviku služebních
psů, které vyšlo v předchozích letech poměrně dost.