Pes
k obraně
osob a
ochraně
majetku díl 6. Vlastnosti psů, pro které je využíváme VI. Vysoká pohyblivost Tuto
vlastnost
nebudeme
zužovat
na pouhé
rychlé a
dovedné překonávání
přírodních
i umělých
překážek.
Více oceníme
jejich
hbitý
pohyb v členitém
terénu a
hustých
porostech.
Jak už
bylo
uvedeno,
pes má v
mnoha směrech
lepší
orientační
schopnosti,
takže
jeho vyšší
pohyblivost
je dána
nejen
fyzickými
předpoklady,
ale také
rychlejší
reakcí na
nové podněty
a změnu
situace ve
ztížených
podmínkách
než je v
možnostech
člověka.
VII. Přirozená ochrana teritoria V
přírodě
si smečky
psovitých
šelem
vyznačují
svá území,
a to hájí
proti vetřelcům,
neboť
takové
teritorium
je místem
k odpočinku,
přivádí
v něm na
svět a
vychovávají
potomstvo
a mají
zde zdroj
obživy.
Rovněž u
domácích
psů se
projevuje
teritorialita.
Nejznámějším
projevem
je značkování
nároží,
sloupů,
stromů a
jiných míst
několika
kapkami moče.
Pachové
označování
trusem je
méně časté
a
projevuje
se rozmetáním
výkalu krátkým
intenzivním
metáním
zadních
končetin.
V obou případech
je to oznámení
jedince o
své přítomnosti.
Označování
močí v
blízkém
okolí
boudy nebo
domu, kde
pes žije,
je ale oznámením,
že
prostor
patří právě
jemu a on
si ho také
hájí. K
označení
svého revíru
(zahrady,
domu, hlídaného
prostoru)
používá
pes i
zvukových
projevů -
štěkotu
a vrčení. Sebevědomí psů stoupá čím blíže je k domovu I. řádu. Stejně stoupá i agresivita psů proti vetřelcům svého druhu (psům a lidem). Často se proto stává, že malý psík urputně hájí svoji zahrádku a rozhořčeně útočí na velkého psa, který nakonec ustoupí. Čím dále je pes od svého teritoria, klesá jeho sebejistota, chová se k ostatním psům a lidem neutrálněji až přátelsky. Takže pokud pes na nás za plotem hrozivě štěkal a my jsme ho nedráždili, v cizím prostředí nás sám nenapadne. VII. Cvičitelnost Výcvik
zvířat
patří
mezi
kulturní
dědictví
lidstva.
Je známo
mnoho druhů
zvířat,
která se
dají
vycvičit
pro práci,
zábavu i
potěšení
člověka.
Největším
savcem,
kterého
člověk
využíval
pro těžkou
práci v
lese, ale
i ve válečných
vřavách,
byl slon.
Vycvičit
si čtyři
metry
vysokého
a sedm tun
těžkého
pomocníka
asi není
jednoduché.
Je popsáno
mnoho
metod výcviku
slonů. Některé
jsou pro nás
nezasvěcence
kruté, některé
velmi zajímavé
a důmyslné,
ale všechny
mají
jedno
společné
- jsou
nekonečně
dlouhé. Výcvik
slona trvá
pět až
sedm roků.
Na opačné
straně
savců, co
do
velikosti
a
hmotnosti,
které člověk
může využívat
pro svoji
potřebu,
je pískomil
rudoocasý
(africký).
Tento
sympatický
hlodavec,
jen o málo
větší
než domácí
myš, má
vynikající
vlohy pro
vyhledávání
drog. V
severní
Americe
byla tato
zvířátka
úspěšně
odzkoušena
policejními
protidrogovými
pracovišti.
I přes
složitost
komunikace
s nimi nic
nebránilo
po roce výcviku
jejich
praktickému
nasazení.
A zde
teprve
vznikl
problém -
hysterické
reakce části
cestujících,
když jim
v kupé běhá
a
zavazadla
kontroluje
"myš".
Pískomilovi
totiž
chybí cvičitelnost
v poslušnosti
a
ovladatelnosti
tak, aby
cestující
viděli,
že
hlodavec
je ovládán,
třeba
jako pes.
Z tohoto důvodu
je běžné
využití
pískomila
nereálné
a pes má
o
konkurenta
méně.
Zpracovala: Klementová Hana
|