Pes k obraně osob a ochraně majetku
(Josef Růžička)

díl 13. Některé projevy chování psa důležité pro výcvik

Pro každý typ chování etologie předpokládá určitou vnitřní dispozici. Organismus má určitý plán projevů specifických dispozic jako například: 
- nenasycený pes se věnuje fence - je snížena jeho dispozice ke konzumaci potravy, na plnou misku nereaguje,
- neposkytneme-li psovi možnost vyprázdnění, bude podráždění z plného močového měchýře a tlustého střeva značně snižovat zájem a aktivitu psa při výcviku.

Dráždivost a dispozice se mění rytmicky. Dispozice ovlivňují i podněty, které vzrušily smyslové orgány a nervový systém - každý podnět mění budoucí reakční pohotovost organismu. Neobjevuje-li se dlouho specifický podnět, klesá práh dráždivosti příslušnými vnějšími podněty, takže může být vrozený typ chování proveden nezávisle na vnějších podnětech. Tato tzv. "činnost naprázdno" se vysvětluje hromaděním akčně specifické energie vznikající automatickou, rytmickou produkcí vnitřních, především hormonálních produktů pro daný způsob chování. V takovém případě dispozice k provádění pohybových koordinací instinktu nečeká na zevní podnět, ale hlásí se aktivně o slovo-vede organismus k jednání.
Různé specifické dispozice se při svém vzestupu projevují jako vyladění či nálady provádět určitou činnost. Navenek se tyto nálady projevují chováním, které se nazývá apetenční. Je to jakýsi neklid, těkavé pátrání, které není zcela chaotické a náhodné. Je totiž hledána situace umožňující provedení konečné, závěrečné fáze instinktivního chování - konzumačního aktu (konečného chování). Apetenční chování psa může směřovat k vyhledání místa pro spánek, vyhledání potravy, ke kopulaci. Apetenční chování je plastické a do značné míry přizpůsobivé, konzumační akt je strnulým vrozeným pohybem nebo sestavou jednoduchých prvků.

Z dosud uvedeného vyplývá, že chování je:
- spontánní: má vztah k vnitřním motivačním faktorům, tj. k vnitřní stimulaci, hormonům a centrálně vytvářeným nervovým vzruchům,
- reaktivní: má vztah k vnějším podnětům spouštějícím a orientujícím vrozený pohyb

Vnitřní motivační faktory a vnější podněty vytvářejí vzájemně se doplňující celek:
Čím je motivace intenzivnější, tím slabších vnějších podnětů je zapotřebí a naopak. Mluvíme tak o nižším resp. vyšším prahu dráždivosti.
Například prahová hodnota bude vysoká u psa po kopulaci - nebude příliš reagovat na sexuální podněty, nemá zájem stejné chování ihned opakovat.

Prahová hodnota naopak klesá třeba u psa, který nemá možnost lovit a zabíjet kořist třepáním, čímž ji zlomí vaz (za obdobnou činnost u služebního psa lze považovat zadržení figuranta a třepání ochranným rukávem) volí si náhradní kořist, jako je vycpaná hračka, bota, hadr apod. Z hlediska výcviku je proto důležité, aby prahové hodnoty měly potřebnou úroveň tzn. například:
- nižší prahová hodnota potravní dráždivosti je žádoucí při výcviku u těch cviků, kdy jako nepodmíněný podnět je pamlsek, naopak vyšší je nutná při výcviku v odmítání potravy,
- vyšší prahová hodnota je nutná z hlediska vnitřní motivace. Není-li tomu tak, pak napři'klad pes indisponovaný průjmem ze špatného krmiva se brzy unaví, nebo nemá-li zdravé zuby, jeho zákus do rukávu bude slabý.

Z hlediska využívání psů pro strážní - hlídací - službu je důležité, že na rozdíl od jiných funkčních okruhů (pohyb, klid, spánek, komfortní chování - péče o čistotu těla, lov - konzumace potravy, sociální chování a rozmnožování) se u ochrany a obrany před nepřítelem prahová hodnota téměř nemění.
Jestliže vnější situace určité chování provokuje a současně činí příliš riskantním (například konflikt mezi bojem a útěkem), nenachází akčně specifická energie příslušný kanál a může tak "přeskočit" do jiného a aktivovat jiné, nepřiměřené chování, patřící k situačně nepřiléhavému instinktovému okruhu. Například příchod cizí návštěvy na zahradu se psovi příliš nepozdává. Štěká, má tendenci "vetřelce" vytlačit ven, možná by i kousl. Pán ho důrazně uvede k vlídnému chování, načež pes s neobvyklou intenzitou močí na okolní keře a stromky. Nebo při výcviku přivolání psa se po nevhodném předchozím výcviku může projevit konflikt mezi odměnou a trestem, takže pes na povel přiběhne pouze poblíž psovoda a náhle začne bezúčelně očichávat a značkovat okolí. Takovémuto jevu říkáme přeskokové jednání.
Přeskokové pohyby (jednání) se objevují bez apetenční fáze, tzn., že nejsou uvedeny chováním, jež by svědčilo pro sílící specifické vyladění, jsou jaksi mimo situační kontext. Například požírání stébelnaté trávy následuje po přeplnění žaludku těžko stravitelným obsahem s cílem vyvolat zvracení. Takovému požírání trávy mohou předcházet pomalejší pohyby či polehávání a vyhledávání vhodné trávy. Na rozdíl od tohoto logického sledu je zdánlivě nepochopitelné požírání trávy u některých psů při výcviku hlídání zadržené osoby. Pes na rozporné tendence - kousnout si do rukávu a právě nacvičenému nenapadnutí figuranta při hlídání, reaguje náhlým a nelogickým (bez apetenční fáze) požíráním trávy. Projevilo se přeskokové jednání.

Zpracovala: Klementová Hana