Co má pes na jazyku
(Stanley Coren)

Mnoho obecných psích vyjádření se špatně vykládá. Paní jménem Josefina mne kdysi požádala o pomoc. Měl jsem vyřešit potíže, které jí působil její pes.

"Bluto je daleko přítulnější ke mně, a to mi dělá hlavu a manžela to zlobí. On původně koupil Bluta jako hlídacího psa a nechce, aby se stále točil jako mazlíček kolem rodiny," řekla mi do telefonu.

Z Bluta se vyklubal veliký tmavý rotvajler, který dostal jméno podle velkého, zlého a protivného hrdiny kresleného filmu, který se pořád pral s Pepkem Námořníkem. Jméno, které psovi dal Josefínin manžel Vincent, mi prozradilo leccos o tom člověku a o jeho požadavcích na psa. Vincent psa spíš nutil než cvičil a často používal drsné metody, aby prosadil svou vůli. Pes ho poslouchal, ale někdy s dost zřejmým odporem. Josefinu Bluto neposlouchal vůbec, ale zato jí projevoval všestrannou a téměř přehnanou oddanost. Když jsem přijel k nim domů, Vincent byl v práci a Josefina mě uvedla do obývacího pokoje. Sedl jsem si do křesla a díval se na ni,jak seděla na jednom konci pohovky a Bluto byl vedle na podlaze. Bluto, to bylo dobrých šedesát kilo tvrdých svalů, kdežto Josefina měla sotva 50. Byla velmi štíhlá a ne právě sportovní typ. Když jsme chvíli rozprávěli, Bluto si jí položil tlapu na koleno a ona okamžitě zareagovala tím, že ho podrbala na hlavě. Za pár okamžiků si Bluto vyskočil na pohovku vedle ní a Josefína mu udělala místo, aby tam mohl pohodlně složit svůj mohutný trup. Seděl tam, občas pohlédl na mne a jinak civěl na ni. Když jí pohlédl přímo do očí, zvedla ruku a lehce ho podrbala na líci.

Pak se o ni Bluto celou váhou opřel. Po chvilce se posunula kousek stranou, aby se zbavila tlaku těžkého psa. Reagoval na to tak, že se přesunul na její místo, takže znovu seděl těsně vedle ní a ještě víc se o ni opíral. Ona opět o kousek couvla a pes se o ni opřel novou silou. Jak jsme tak mluvili, divadlo pokračovalo, dokud Josefinu nezatlačil až na nejzazší konec pohovky. V okamžiku, kdy se už neměla kam uhnout, vstala, zatvářila se zoufale a ukázala na psa:

"To je přesně to, o čem jsem mluvila. Vždycky se snaží získat pozornost tím, že do mě strká packou. Vždycky mi zírá do očí a tlačí se na mne, aby mi ukázal,jak moc mě miluje. Nemůžu se ani dívat na televizi, aby se necpal ke mně na pohovku, pokud zde Vince není. Nechci zranit jeho city, ale je to moc velký pes. Taková oddanost od tak velkého zvířete je obtížná a mého manžela rozčiluje. Existuje nějaký způsob, jak ho zbavit přílišné závislosti, jak ho vycvičit, aby byl nezávislejší?"

Opět jde o případ, kdy sdělení, které vysílá pes, je lidským příjemcem z gruntu špatně pochopeno. Bluto nehodlal říci Josefině: "Miluji té. Potřebuju tě, jsem zcela závislý na tvé přízni", jak si to vykládala ona i její manžel. Místo toho Bluto dával najevo: Jsem ti nadřazený, když je vůdce smečky (Vincent) pryč, zaujímám jeho místo a ty mě musíš poslouchat a plnit má přání."

Známky dominance v tomto případě jsou zcela zřetelné. Pes, který klade tlapku na lidské koleno, tím často vyjadřuje převahu nad člověkem, stejně jako vlk klade tlapu nebo hlavu na hřbet jiného vlka, aby tím dal najevo své vyšší postavení. Blutin pohled přímo do Josefíniných očí je klasický projev dominance, hrozivé gesto, jímž se volají k pořádku podřízení členové smečky Josefína tuto dominanci přijala tím, že ho podrbala na tváři, což je obdoba olizování stran čenichu, kterým odpovídá podřízený vlk na gesto výše postaveného jedince. A konečně to přetlačování prostě znamenalo, že mu má malá žena udělat místo. Vůdce smečky totiž může obsadit kteroukoliv část teritoria, jež se mu zalíbí, a může sedět nebo spát, kde chce. Níže postavení členové smečky musí ustoupit, a tím uznávají nadřazené postavení jiného zvířete. Jinými slovy, Bluto svým chováním vyjádřil konstatování: Já jsem šéf," a všechno, co, Josefína dělala, znamenalo: "Ano, pokorně uznávám tvou autoritu."

Sdělení byla tedy jasná a řešení problému se snadno našlo. Josefina musela se psem absolvovat základní výcvik poslušnosti na cvičišti, kde se on naučil respektovat její povely. Protože nad psem neměla fyzickou převahu, musela používat hrozby Doma převzala jeho krmení, dávala mu jednoduché povely, například "sedni" nebo "zůstaň", a teprve pak mu podala jeho porci. V přírodě také vůdce smečky jí první a rozhoduje o lovu a rozdělení potravy. Díky podávání potravy, tedy metodou cukni a biče, začal Bluto spolehlivě poslouchat povely. Josefína mu vlastně cosi pověděla psí řečí. Bluto uznal, že "tenhle dvounohý pes má vyšší postavení než já, i když se mi velikostí a silou nevyrovná"

 

Zpracovala: Klementová Hana