Brno 3.10.2001

Vážená redakce

Již mnoho let se aktivně zabývám chovem a výcvikem plemene Rottweiler. Spolu s manželkou navštěvujeme snad každou  větší a významnější výstavu. Po celé tyto roky byli pro nás v kruzích posuzující rozhodčí symbolem spravedlnosti, uvážlivosti, moudrosti a  rozvahy. Vždy jsme obdivovali jejich schopnost, zachovat si odstup od diváků a vystavovatelů, kteří ne vždy souhlasí s ortelem rozhodčím vyřknutým.

Nevím, možná jsme si tím automaticky tvořili i dobrý pohled na ČMKU, která by asi měla kvalitu a chování rozhodčích garantovat.

Tato roky budovaná představa vzala vniveč během jediného dne, vlastně během několika minut.

Tuto neděli, 30.9.2001 jsme s manželkou navštívili jako diváci Speciální výstavu plemene RTW v Mělníku. Během výstavy, došlo zřejmě ke  sporu mezi hlavním rozhodčím MVDr. Milošem Sedlářem a rozhodčím posuzujícím psy, Ing.Kamilem Řádkem. Hlavní rozhodčí výstavy MVDr. Sedlář vtrhnul, v rozporu s výstavním řádem ČMKU, během posuzování do kruhu svého kolegy a dožadoval se změny hodnocení. Já jako mnoho ostatních, jsem zapnul svoji videokameru v očekávání věcí příštích. Netrvalo dlouho a dr. Sedlář opustil, zcela viditelně velmi podrážděn, kruh svého kolegy, přeběhl uličkou do kruhu svého. Tam vzal něco ze stolu a vracel se. V okamžiku, když přecházel uličku, spatřil mě stojícího s videokamerou a bez jakékoliv záminky či varování se na mě vrhnul. Uchopil mě pod krkem, hystericky na mě řval, vyhrožoval mi fyzickou inzultací, smýkal se mnou a posléze se mi snažil vytrhnou i videokameru.

Byl jsem šokován a jsem vlastně dodnes. Jak může vysokoškolsky vzdělaný člověk, veterinář, ústřední poradce chovu plemene a v neposlední řadě mezinárodní rozhodčí ČMKU během posuzování, pře zraky mnoha přítomných fyzicky napadnout jednoho z diváků, držet ho pod krkem a vyhrožovat? Že bych něco přehlédl ve výstavním řádu ČMKU. Nebo snad existují interní dodatky o kterých nevíme?

Ještě než jsem z výstavy odešel domů, bylo mi několikrát naznačeno, že stížnost na tohoto člověka a jeho primitivní chování je věcí bezpředmětnou. Údajně má dobré „kamarády“ v řadách ČMKU a že se mu stejně nic nestane.

Nemohou souhlasit, opravdu ne. Celý incident je zaznamenán, existují i svědkové. Pokud mu to projde dnes, co udělá příště? Vždyť s jídlem roste i chuť.  Domnívám se, a pevně věřím, že i Vy mi dáte zapravdu, že ve slušné společnosti jsou tyto metody neomluvitelné. Troufám si dokonce tvrdit, že člověk, k takovýmto metodám se uchylující, nemá ve funkci rozhodčího co dělat, i kdyby měl za kamarády třeba i předsedu sboru rozhodčích nebo kárné komise ČMKU.

Je jen a pouze na veřejnosti, tedy nás všech, zda si takové chování necháme líbit.

 

Ing. Ivo Přikryl
Jamborova 25
615 00

 

Zpracovala: Klementová Hana