Členská schůze 2001
Můj soukromý pohled..
část 2
V
první části našeho povídání jsme skončili u hlasování o kárném
opatření vzneseném proti panu H.Procházkovi a výsledku hlasování.
Dalším
a následujícím bodem byla stížnost na předsedkyni KRK a PCH MVDr. L.H.,
která presentovala v inzerátech svoji fenu jako povahu 5, i když ve
skutečnosti měla bonitační kódy 9 a 7. (byla přebonitována)
Paní
L.H. tvrdila, že se jedná o překlep, někteří členové považovali
toto chování za podvod na budoucích majitelích RTW. I zde nakonec zvítězila
umírněnost a po té, co paní Hanušová uznala svoji chybu a také určitě
s ohledem na již pokročilou hodinu a únavu zúčastněných bylo obvinění
staženo a k hlasování nedošlo. Dle odpovědi ČKS, který reagoval na
stížnost podanou členem RKČR je však třeba, aby nový výbor RKČR
zaujal k této věci stanovisko a toto zveřejnil.
I
další lidé se hlásili do diskuse, ale vedoucí schůze Švancara náhle
oznámil, že p.Lohnické prý jede poslední vlak, a tudíž se musí
okamžitě přistoupit k volbám.
I
přes to, že na začátku právě tito členové předsednictva zarputile
tvrdili, že není možné, aby kdokoliv kohokoliv ve volbách zastupoval,
v tento moment si členská schůze vysloužila opovržlivé poznámky
pana Procházky, neboť zcela logicky rozhodla, aby se ani v případě p.Lohniské
nedělala žádná výjimka. Buďto bude, tak jako ostatní přítomna
osobně, nebo prostě volit nebude.
A
tak se tedy tlačilo, aby volby byly provedeny co nejrychleji. Kandidátky
prý dostali všichni již během presence, a tudíž nic nebrání rychle
odvolit aby p.Lohnická mohla odjet domů.
Pan
Švancara zřejmě nepovažoval za nutné provést ani představení
kandidátů a proč by také vlastně měl, vždyť na kandidátkách které
se rozdávaly byli do jednoho natištěni dosavadní členové předsednictva
a KRK. Pokud prý si někdo přeje někoho jiného, může ho tam prý
dopsat rukou.
Velmi
chytrý psychologický tah jak odsunout případné soupeře do vedlejších
kolejí..
To,
že bylo navrženo dalších 13 kandidátů a že každý kandidát by se
měl představit a musí bezpodmínečně vyjádřit souhlas s
kandidaturou, to ho nechávalo docela chladným. Zřejmě neměl pochyb o
tom, kdo je nejvhodnějším do vedení klubu a tudíž vlastně žádní
další kandidáti nejsou potřeba.
Paní
Mgr. Zavoralová - vedoucí volební komise však i přes opakované
upozorňování, že p.Lohniské jede vlak, trvala na přečtení
jednotlivých jmen kandidátů a ptala se jich, zda s nominací souhlasí.
Při té příležitosti se kandidatury vzdal bývalý předseda p.Milan
Nosek a asi jako jediný zachoval tvář a skutečně splnil
to, co ohlásil již dlouho před členskou schůzi. Zbytek, i přes dřívější
vytrvalá ujišťování o tom jak po schůzi končí, vytrvale zůstával
v boji o svá korýtka..
Na
představení ostatních lidí, kteří se ucházejí o funkce ve vedení
klubu prostě nebyl dán vůbec žádný čas. Ještě je pobočka Morava
ve svém zpravodaji provedla alespoň mini-představení jednotlivých
kandidátů, jinak by, jak se na schůzi ukázalo, neměli absolutně žádnou
šanci.
A
tak se začalo volit. Lide psali svoje kandidáty na volební lístky,
nebo lístky jen tak jak je předsednictvo připravilo, vhazovali do
volební urny.
Volilo
se, čekalo se a počítalo.
Nadešla
chvíle vyhlašování výsledků. Byli jsme trochu zklamáni, ozývala se
stará známá jména. Ale neztráceli jsme naději. Někdo se tam přece
dostat musel, vždyť zůstalo jedno místo po p.Noskovi a i v KRK bylo o
kandidáta předsednictva méně.
A
první rána přišla. Do předsednictva byla s přehledem zvolena
dlouholetá chovatelka, majitelka chovatelské stanice Ortles, paní Alena
Buriánková. Druhá rána, možná ještě horší, na sebe nedala dlouho
čekat. S počtem hlasů 43 byl zvolen do KRK Ing. Přikryl.
Mnohým
začalo být jasné, že nic už nebude tak jako dřív. Uvědomil si to i
MVDr. Sedlář a tak během půl hodiny vstal a oznámil, že abdikuje na
svoji funkci v předsednictvu, neboť s těmito lidmi on odmítá
pracovat. Na abdikaci trval i po přímém dotazu Ing. Kamila Řádka, zda
tuto svoji pátou, nebo snad již v pořadí šestou abdikaci za historii klubu myslí
skutečně vážně, či se znovu jedná pouze o nějaký promyšlený
trik.
A
tak volební komise přečetla jméno dalšího kandidáta který měl
nejvyšší počet hlasů - majitelku chovatelské stanice Vombat, paní
Lucii Zavoralovou.
Nevím
zda tato zase nebyla po chuti dalšímu členu předsednictva, p. Hynku
Procházkovi, neboť ten vzápětí také abdikoval na svoji funkci. A tak
se dostal do předsednictva pan Císař.
Je
ale také možné, že abdikace jsou nakažlivé a vzduchem přenosné,
neboť ještě během 10-ti minut abdikovala i dlouholetá výcvikářka
klubu paní I.Procházková a tak se do předsednictva dostal i MVDr.
Pavel Schánilec.
Nikdo
další už prý abdikovat nechtěl, a bylo možno zahájit výměnu toho
nejnutnějšího, aby schůze mohla být zdárně dokončena.
Hodina
velmi pokročila, něco kolem desáté, počet členů značně prořídl
a tak už nemělo valného smyslu projednávat další body, jako záležitost
kolem ocasů, či změny klubových normativů. Bylo navrženo a odhlasováno
svolání mimořádné členské schůze počátkem roku 2002, na které
budou všechny tyto zbývající body projednány.
Za
zmínku snad ještě stojí legalizace rozhodnutí předsednictva o kupírování
ocasů z března tohoto roku. Ne snad, že by členská schůze dala předsednictvu
zapravdu, ale hlavně šlo o to, že i tato otázka se bude důkladně řešit
na mimořádné členské schůzi v roce 2002 a včerejší rozhodnutí členské
schůze umožnilo stažení žaloby vedené proti předsednictvu RKČR z důvodu
překročení pravomocí… Kromě toho ten, který byl iniciátorem věci
už stejně v předsednictvu neseděl.
A
tak paní Dočekalová přečetla usnesení, hlasováním bylo schváleno
a všichni ti, kteří vydrželi až do konce se rozešli domů. Tedy aby
byl přesnější, někteří nešli domů ale do hospody u Kincla, zřejmě
pokračovat v řešení neodkladných záležitostí..
Je
tu ještě jeden bod, o kterém bych se chtěl zmínit a který, jak se
domnívám, by neměl být opomenut.
Je
jím vystoupení paní A.Dočekalové, která dokázala před celou členskou
schůzí veřejně přiznat, že v článku, zveřejněném jí a p.V.Marešovou
v klubovém zpravodaji pochybila, když nařkla Ing.Přikryla ze zneužití
částky 9500 korun za telefony v Belgii.
Určitě
to nebylo lehké a tak si této omluvy velmi vážím. Na tomto mém názoru
nemění nic ani fakt, že o půl hodiny později hlasovala jednoznačně
pro mé vyloučení z klubu.
Zpracoval: Ivo Přikryl
|