Členská schůze 2001
Můj soukromý pohled.. 
část 2

V první části našeho povídání jsme skončili u hlasování o kárném opatření vzneseném proti panu H.Procházkovi a výsledku hlasování.

Dalším a následujícím bodem byla stížnost na předsedkyni KRK a PCH MVDr. L.H., která presentovala v inzerátech svoji fenu jako povahu 5, i když ve skutečnosti měla bonitační kódy 9 a 7. (byla přebonitována)

Paní L.H. tvrdila, že se jedná o překlep, někteří členové považovali toto chování za podvod na budoucích majitelích RTW. I zde nakonec zvítězila umírněnost a po té, co paní Hanušová uznala svoji chybu a také určitě s ohledem na již pokročilou hodinu a únavu zúčastněných bylo obvinění staženo a k hlasování nedošlo. Dle odpovědi ČKS, který reagoval na stížnost podanou členem RKČR je však třeba, aby nový výbor RKČR zaujal k této věci stanovisko a toto zveřejnil. 

I další lidé se hlásili do diskuse, ale vedoucí schůze Švancara náhle oznámil, že p.Lohnické prý jede poslední vlak, a tudíž se musí okamžitě přistoupit k volbám.

I přes to, že na začátku právě tito členové předsednictva zarputile tvrdili, že není možné, aby kdokoliv kohokoliv ve volbách zastupoval, v tento moment si členská schůze vysloužila opovržlivé poznámky pana Procházky, neboť zcela logicky rozhodla, aby se ani v případě p.Lohniské nedělala žádná výjimka. Buďto bude, tak jako ostatní přítomna osobně, nebo prostě volit nebude.

A tak se tedy tlačilo, aby volby byly provedeny co nejrychleji. Kandidátky prý dostali všichni již během presence, a tudíž nic nebrání rychle odvolit aby p.Lohnická mohla odjet domů.

Pan Švancara zřejmě nepovažoval za nutné provést ani představení kandidátů a proč by také vlastně měl, vždyť na kandidátkách které se rozdávaly byli do jednoho natištěni dosavadní členové předsednictva a KRK. Pokud prý si někdo přeje někoho jiného, může ho tam prý dopsat rukou.

Velmi chytrý psychologický tah jak odsunout případné soupeře do vedlejších kolejí..

To, že bylo navrženo dalších 13 kandidátů a že každý kandidát by se měl představit a musí bezpodmínečně vyjádřit souhlas s kandidaturou, to ho nechávalo docela chladným. Zřejmě neměl pochyb o tom, kdo je nejvhodnějším do vedení klubu a tudíž vlastně žádní další kandidáti nejsou potřeba.

Paní Mgr. Zavoralová - vedoucí volební komise však i přes opakované upozorňování, že p.Lohniské jede vlak, trvala na přečtení jednotlivých jmen kandidátů a ptala se jich, zda s nominací souhlasí. Při té příležitosti se kandidatury vzdal bývalý předseda p.Milan Nosek a asi  jako jediný zachoval tvář a  skutečně splnil to, co ohlásil již dlouho před členskou schůzi. Zbytek, i přes dřívější vytrvalá ujišťování o tom jak po schůzi končí, vytrvale zůstával v boji o svá korýtka..

Na představení ostatních lidí, kteří se ucházejí o funkce ve vedení klubu prostě nebyl dán vůbec žádný čas. Ještě je pobočka Morava ve svém zpravodaji provedla alespoň mini-představení jednotlivých kandidátů, jinak by, jak se na schůzi ukázalo, neměli absolutně žádnou šanci.

A tak se začalo volit. Lide psali svoje kandidáty na volební lístky, nebo lístky jen tak jak je předsednictvo připravilo, vhazovali do volební urny.

Volilo se, čekalo se a počítalo.

Nadešla chvíle vyhlašování výsledků. Byli jsme trochu zklamáni, ozývala se stará známá jména. Ale neztráceli jsme naději. Někdo se tam přece dostat musel, vždyť zůstalo jedno místo po p.Noskovi a i v KRK bylo o kandidáta předsednictva méně.

A první rána přišla. Do předsednictva byla s přehledem zvolena dlouholetá chovatelka, majitelka chovatelské stanice Ortles, paní Alena Buriánková. Druhá rána, možná ještě horší, na sebe nedala dlouho čekat. S počtem hlasů 43 byl zvolen do KRK Ing. Přikryl.

Mnohým začalo být jasné, že nic už nebude tak jako dřív. Uvědomil si to i MVDr. Sedlář a tak během půl hodiny vstal a oznámil, že abdikuje na svoji funkci v předsednictvu, neboť s těmito lidmi on odmítá pracovat. Na abdikaci trval i po přímém dotazu Ing. Kamila Řádka, zda tuto svoji pátou, nebo snad již v pořadí šestou abdikaci za historii klubu myslí skutečně vážně, či se znovu jedná pouze o nějaký promyšlený  trik.

A tak volební komise přečetla jméno dalšího kandidáta který měl nejvyšší počet hlasů - majitelku chovatelské stanice Vombat, paní Lucii Zavoralovou.

Nevím zda tato zase nebyla po chuti dalšímu členu předsednictva, p. Hynku Procházkovi, neboť ten vzápětí také abdikoval na svoji funkci. A tak se dostal do předsednictva pan Císař.

Je ale také možné, že abdikace jsou nakažlivé a vzduchem přenosné, neboť ještě během 10-ti minut abdikovala i dlouholetá výcvikářka klubu paní I.Procházková a tak se do předsednictva dostal i MVDr. Pavel Schánilec.

Nikdo další už prý abdikovat nechtěl, a bylo možno zahájit výměnu toho nejnutnějšího, aby schůze mohla být zdárně dokončena.

Hodina velmi pokročila, něco kolem desáté, počet členů značně prořídl a tak už nemělo valného smyslu projednávat další body, jako záležitost kolem ocasů, či změny klubových normativů. Bylo navrženo a odhlasováno svolání mimořádné členské schůze počátkem roku 2002, na které budou všechny tyto zbývající body projednány.

Za zmínku snad ještě stojí legalizace rozhodnutí předsednictva o kupírování ocasů z března tohoto roku. Ne snad, že by členská schůze dala předsednictvu zapravdu, ale hlavně šlo o to, že i tato otázka se bude důkladně řešit na mimořádné členské schůzi v roce 2002 a včerejší rozhodnutí členské schůze umožnilo stažení žaloby vedené proti předsednictvu RKČR z důvodu překročení pravomocí… Kromě toho ten, který byl iniciátorem věci už stejně v předsednictvu neseděl.

A tak paní Dočekalová přečetla usnesení, hlasováním bylo schváleno a všichni ti, kteří vydrželi až do konce se rozešli domů. Tedy aby byl přesnější, někteří nešli domů ale do hospody u Kincla, zřejmě pokračovat v řešení neodkladných záležitostí..

 

Je tu ještě jeden bod, o kterém bych se chtěl zmínit a který, jak se domnívám, by neměl být opomenut. 

Je jím vystoupení paní A.Dočekalové, která dokázala před celou členskou schůzí veřejně přiznat, že v článku, zveřejněném jí a p.V.Marešovou  v klubovém zpravodaji pochybila, když nařkla Ing.Přikryla ze zneužití částky 9500 korun za telefony v Belgii.

Určitě to nebylo lehké a tak si této omluvy velmi vážím. Na tomto mém názoru nemění nic ani fakt, že o půl hodiny později hlasovala jednoznačně pro mé vyloučení z klubu.


Zpracoval: Ivo Přikryl
ReliefSm.jpg (6429 bytes)