Ano, přátelé – již je první výstava za „humny“, a právě Brno je již každoročně již tradičně a s předstihem vstupní branou do výstavní sezóny. Já se dnes ale nebudu zaobírat přípravou vystavovatelů a jejich psích svěřenců, ale vstup do výstavní sezóny pojmu tentokrát netradičním způsobem. Na výstavní sezónu se také připravují rozhodčí – posuzovatelé exteriéru psa. O tom, že tuto přípravu na nastávající sezónu berou vážně a především svědomitě, svědčí velká účast na každoročním a již tradičním lednovém setkání rozhodčích exteriéru psů , před zahájením výstavní sezóny. Letos tomu nebylo jinak , a tak se v sobotu 19.ledna opět sešlo mnoho rozhodčích na svém pravidelném setkání.
Účel a význam těchto setkání tkví v tom, že tento sbor rozhodčích nejen, že rekapituluje uplynulou sezónu, ale především se dívá na sezónu nastávající.
Já osobně se vždy na tato setkání velice těším, neboť průběh tohoto jednání, je oproti jiným kynologických setkáním a schůzím skutečně balzám na duši.
Vše se vede v konstruktivním duchu a se vší slušností. Letošní jednání rozhodčích nebylo vyjímkou. Rád vám přiblížím průběh a obsah jednání této schůze.
Neboť, některé body jednání se přímo dotýkaly i našeho plemene, cítím jaksi povinnost o tom informovat právě příznivce plemene rotvajler.

Schůzi zahájila a vedla( m.j. velice bravurně ) paní Vladimíra Tichá – předsedkyně sboru rozhodčích..Po té si vzal slovo pan Němec, předseda CMKU., a přednesl či seznámil přítomné s činností českomoravské kynologické unie. Jeho vystoupení ve mne zanechalo velice příznivý dojem. ČMKU se skutečně stala v rámci působnosti FCI uznávanou veličinou a to je skutečně dobře. Každý z kynologů v naší zemi se na tomto úspěchu má možnost podílet a až na vyjímky se na tom naši pejskaři podílí. Pan Němec se ve svém obsáhlém příspěvku nezaobíral pouze tím příjemným a příjemnějším, ale nevyhnul se ani tomu méně příjemnějším.
Nastínil, že se předsednictvo CMKU a její příslušné orgány musely v uplynulém roce zabývat více než 80 stížnostmi. Což velmi zaměstnává předsednictvo a odebírá jim vzácný čas, kterého by bylo třeba na jiné aktivity. Při této příležitosti vzpomenul pan předseda i v poslední době se rozšiřujícímu fenoménu, a to falšování rodokmenů pro vyvážené(exportované) jedince do zahraničí. Jde sice o jev ne až tak častý, ale o to více nebezpečný, neboť ten dotyčný nejen že porušuje zákony, ale především dává v sázku dobré jméno české kynologie.
Předsednictvo CMKU konzultovalo toto zjištění s právníky, a ti jim doporučili, podat trestní oznámení na (zatím) neznámého pachatele. S tím nelze jen, než souhlasit a přát si, aby slovo neznámý pachatel bylo tímto krokem změněno na pachatel známý.
I přes některé pasiva, nás FCI za činnost celé CMKU chválí, což nás kynology může těšit. Spolupráce s FCI je na dobré úrovni a má stoupající úroveň.
Pan Němec se ve svém projevu nevyhýbal ani nepříjemným věcem, a to přítomným bylo posluchačům bylo velice sympatické. A tak m.j. témata otevřel i causu ocasy a kupírace. FCI se k této problematice staví dosti liberálně. Ono totiž je problematika kupírace ocasů daleko choulostivější záležitost, než-li si kdo z nás řadových pejskařů asi představuje či dokáže představit., Ač se často setkávám s názory, že právě CMKU se k tomuto problému staví dosti vyhýbavě a snad i nečinně, tak já si to(právě po tomto jednání) nemyslím. CMKU neustále a opakovaně vyzývá FCI k oficiálnímu vyjádření a k určení jaké-si direktivy, ale ani vrcholný kynologický orgán, jakým FCI bezpochyby je, nevidí tuto problematiku až tak jednoznačnou a jednoduchou, jak se řadovým pejskařům zdá a jak to cítí. Odpověď z FCI směrem k CMKU k problematice ocasů je – že rozhodčí, který posuzuje v zemi, kde není kupírování ocasů zákonem či přepisy zakázáno, je povinen posoudit jedince jak okupírované tak neokupírované a to bez jakékoliv diskriminace. Z toho je jasně zřejmé, že FCI se k tomuto problému nechce vyjadřovat obecně, neboť by mohlo docházet k určitým rozporům, ale paradoxní je, že FCI schválila návrh změny standardu rotvajlera a po roce schválila i jeho novelizaci a od 19-6. 2000 jej oficiálně uznala. Ač nejsem příznivcem ocasatých rotvajlerů, přesto se mi to zdá absurdní. Jestli-že schválím standard a jeho změny, budu na tomto rozhodnutí trvat. Od schválení novelizovaného standardu nás dělí již téměř dva roky, a nic se neděje. Dle pana předsedy, se tento problém u nás velice brzo vyřeší sám.A to tím, že se v blízké době má novelizovat zákon na ochranu zvířat, kde již na zákaz kupírace ocasů je pamatováno. Je jasné, že kupírace ocasů bude stejně tak jako tak zakázána, a to plemeno od plemene, a tak si lze přát jenom, aby tento zákon byl přijat co nejdříve, a předejde se tak různým problémům a diskusím, které členy klubu a klubů, rozdělují na dva tábory, a určitě to nepřispívá ke klidu. ( viz některé události v rtw klubu )

16.2. je členská schůze v Brně, a zcela jistě se zde bude projednávat i problematika kupírace ocasů. Ať již se rozhodne o kupíraci jak-koli, měl by brán na zřetel nejen postoj samotné FCI a CMKU, ale i chovatelská intuice a rozum.

Na setkání rozhodčích se problém ocasů řešil ještě několikrát, a to v různých souvislostech. Bylo zřejmé, že i jiná plemena to považují za problém a snaží se tento problém řešit. Vše by vyřešilo striktní nařízení a direktivum, což všichni , jenž se nás problém kupírace dotýká, cítíme. Ale přesto si dovolím vzpomenout některých příspěvků, které v souvislosti s ocasy na setkání zaznělo. Co mne zaujalo, a je to problém, se kterým se i vystavovatelé rotvajlerů velice brzo setkají, je (nedokonalý ) výklad standardu ve vztahu k nesení či tvaru a délky ocasu. Konkrétně se k tomuto problému vyjadřoval rozhodčí pro pudly, která dala podnět k tomu, že by bylo více než vhodné, aby originál standardu byl pro každé plemeno jednotný, tedy aby vycházel z jednoho místa. Např. z CMKU. Právě různé zdroje překladu standardu je skutečně velký problém. I když zde je asi problém spíše v tom, že je uznáno více klubů než-li jeden, a výklad standardu má každý klub jiný!!!!! K nesen ocasu se vyjádřila i posuzovatelka teriérů, a v podstatě naznačila, že výklad standardu musí být přesný a konkrétní. Mne zaujalo její okomentování výroku velice zkušeného zahraničního rozhodčího, který problém s posuzováním ocasů řeší po svém..“ Ocas posuzuji až do té vzdálenosti, kde by mělo dojít ke kupíraci, co je potom, to mne nezajímá.“ Zjednodušeně řečeno, ale ale ale…………. Dle diskuse, kterou jsem měl možnost u jednotlivých stolů zaznamenat, ocasy a vše co s nimi v naší souvislosti doprovází, je velmi žhavým tématem, a to nejen u rotvajlerů.

Na závěr svého poměrně dlouhého, ale velmi pozorně sledovaného vystoupení, pan předseda poděkoval sboru rozhodčích za dobrou práci a zvláště ocenil vynikající práci předsedkyně sboru rozhodčích – paní Vladimíru Tichou, s čímž nelze než souhlasit. Po informaci o činnosti CMKU přišla na řadu zpráva o činnosti sboru rozhodčích pro posuzování exteriéru psů. Tuto obšírnou zprávu přednesla předsedkyně sboru rozhodčích – paní Tichá. Paní předsedkyně ve své zprávě seznámila přítomné s činností sboru rozhodčích a nevyhýbala se ani případné kritice. Ani sbor se nevyhnul řešením stížností na některé rozhodčí, ale převážná část stížností byla formálního charakteru, a měly se řešit na místě v den konání výstavy formou protestu. ( většinou se jednalo o výsledek výstavního ocenění) Závažné a opodstatněné stížnosti byly podstoupeny vyššímu orgánu CMKU. Značnou část svého vystoupení věnovala paní předsedkyně přípravě nových rozhodčích a rozšiřování stávajícího sboru rozhodčích, jenž patří k jednomu z největších v rámci členských zemí FCI. Více než tři stovky posuzovatelů u nás, jsou toho důkazem. ( omlouvám se, neboť jsem si nečinil poznámky, přesný počet si nepamatuji, ale mám dojem že je to okolo 330 – 360 rozhodčích) Přesto, je potřeba nových a mladých rozhodčích a tak je i výchova nových kádrů na tyto posty, velice zásadním úkolem pro předsednictvo sboru rozhodčích. Podmínky, pro přijetí zájemce o funkci rozhodčího, jsou velmi přísné a náročné. Nejen, že takový žadatel musí splňovat určité mravní a morální předpoklady, ale i jeho odborná způsobilost musí být podložena chovatelskou činností , a tak se dnes již nemůžete setkat s rozhodčím, který ač posuzuje, nikdy neodchoval ani jedno štěně, a měl tak k chovatelské problematice velmi daleko. ( platí po roku 90.) Dnešní přijímací procedura je pro čekatele velmi náročná, o čemž svědčí i ten fakt, že téměř polovina uchazečů nesplní závěrečné či přijímací zkoušky. Pro zajímavost uvádím, že se zkouška skládá z praktické zkoušky, kde také již známe případy z poslední doby, že uchazeč nesplnil, ale především jde o závěrečnou ústní zkoušku, které ve stejný den předchází písemná – resp. test, který obnáší 171 otázek, ze všech oblastí kynologie Zvláštní zřetel je kladen na výstavní řády. Na vypracování tohoto testu má adept pouhých 120 minut. Možná se to zdá, jako šibeniční čas, ale kdo se na zkoušku dobře připraví, nemá se čeho bát.. (V době,kdy jsem skládal tyto zkoušky, otázek bylo 100 a čas na vypracování byl – 1 hodina). Výrazným způsobem se změnil i systém rozšiřování aprobace pro další plemena. Dříve se aprobace skládala tím způsobem, že se vykonávala pouze praktická zkouška a byl určený počet hospitací. Dnes se skládá zkouška písemná a ústní. Obsah této zkoušky je zaměřen především na standard toho kterého plemene, o které si rozhodčí chce rozšířit aprobaci. Dnes jsou kladeny velké nároky jak na čekatele, tak i na samotné rozhodčí, a to je jistě dobře. O náročnosti jak přijímacích, tak i závěrečných zkoušek svědčí i ten fakt, že z deseti adeptů jak na čekatele tak na rozhodčího je počet úspěšných přibližně 6. (přesněji necelých 6) Což svědčí nejen o náročnosti přijímacího řízení ale také i o ne vždy svědomité přípravě adepta či čekatele na funkci rozhodčího exteriéru..

Po této zprávě byl na pořadu jednání další a asi nejdůležitější bod – změny ve výstavním řádu CMKU.

„ Zadávání klubových titulů upravují předpisy příslušného klubu, které musí být zveřejněny v propozicích. Pokud je na výstavě zadáváno čekatelství Ceského šampionátu ( CAJC,CAC ) musí být výstava přístupna pro všechny jedince plemene, pokud splňují obecně platné podmínky.

Splnění podmínek pro třídu pracovní na MVP musí být doloženo předepsaným certifikátem, platí i pro plemena FCI skupiny X,

Třída veteránů – od 8 let

Ve třídě dorostu se zadává pořadí prvních čtyř jedinců a nezadává se Vítěz třídy

Bod c) doplňuje se formulace

Neposouzen – pro vady přechodného rázu

Pozn.autora: k tomuto bodu byla oprávněná diskuse, a na základě oprávněných a opodstatněných připomínek (m.j. i dvou členů rtw klubu) byla tato formulace změněna a bude předložena ke schválení.

Může být udělen nejlepšímu psovi a feně z konkurence Vítězů tříd z mezitřídy,třídy otevřené,pracovní a vítězů

Vystavovatel obdrží doklad, na kterém je uvedeno datum a typ výstavy, razítko pořadatele, katalogové číslo psa,jméno psa a podpis rozhodčího.

Bod c) upřesňuje se požadavek na věk soutěžících v Soutěži mladých vystavovatelů.

Soutěž se vyhlašuje pouze na klubových a speciálních výstavách

Dále musí být uvedeno, že vystavovatel souhlasí se zveřejněním své adresy v katalogu.

Zapsání výsledku má být provedeno výhradně v průběhu výstavy, vyjímečně jej může na základě předloženého výstavního posudku zapsat sekretariát CMKU za úhradu stanovenou předsednictvem CMKU.

Tyto změny byly schváleny předsednictvem CMKU 22.11. 2001 s platností od 1.1.2002

Na závěr setkání rozhodčích exteriéru byla, jak jinak než diskuse . V diskusi zaznělo mnoho podnětných příspěvků. Mne osobně zaujal příspěvek, který byl z počátku presentován jako postoj vystavovatelů, ale nakonec vyzněl i jako postesk posuzovatelů. Někteří vystavovatelé si stěžují na často nevyhovující výstavní kruhy, ne vždy svou velikostí vyhovující a odpovídající tomu kterému plemenu. Taktéž bylo citován (poněkud ironicky )názor některých vystavovatelů, že prý čím vyšší výstavní poplatky, tím menší kruh. Při této příležitosti do diskuse vstoupil i předseda CMKU, a seznámil přítomné s tím, že zahraničním vystavovatelům se příliš nezamlouvají na našich výstavách dvojí ceny výstavních poplatků. Jedna pro tuzemce a druhá pro cizince. CMKU toto vysvětluje, že se jedná o jakousi členskou slevu pro členy CMKU , i třeba prostřednictvím zastřešených organizací pod tímto orgánem. Ale také pan předseda připomněl, že FCI právě v poslední době vynakládá značné úsilí na tom, aby se v rámci členských zemí FCI, sjednotil výstavní poplatek na mezinárodních výstavách a to na 90 eurech. Což je pro našince pořádná herda do zad. Zatím se nic neděje, ale pokud FCI vyvíjí tuto snahu, tak kdo ví, jak to dopadne.a kdy nastane doba, že budeme vzpomínat, jak levné u nás bývaly poplatky na MVP. V diskusi bylo nadneseno mnoho dalších otázek a problémů. Vše se projednávalo v klidu a snad až na malé vzrušení, které panovalo kolem otázky ukončení mandátu předsednictva sboru rozhodčích, i zde , se po ne příliš dlouhé diskusi dospělo ke shodě,. Aby výčet z jednání byl úplný, nesmím zapomenout na vystoupení předsedy Dozorčí rady CMKU dr. Sirokého, jehož vystoupení bylo zajímavé, a také tak bylo přítomnými i přijato.

Výstavní sezóna začíná již za necelý měsíc. Rozhodčí jsou připraveni, pořadatelé se právě připravují, o čemž svědčí v poštovních schránkách došlé propozice a co Vy , vážení vystavovatelé, chovatelé a pejskaři vůbec??? Jste již připraveni?

Přeji vám samé krásné zážitky v této výstavní sezóně, a ať tedy výsledky odpovídají přípravě.

Stejně jako vodáci odemykají tu svou Vltavu, my zahájíme tradičně Brněnskou výstavou výstavní sezónu.a pomyslně odemkneme tu naší vodu - vlastně psí rok.