Moje zkušenosti s ROTWAJLER klubem v Čechách

Členem naší domácnosti je i nejvěrnější přítel člověka - pes - rotvajler IZAK z chovné stanice MIVANGA. Zjistila jsem, že v republice působí klub chovatelů tohoto plemene. Protože jsem se domnívala a stále se domnívám, že klub sdružuje lidi stejných zájmů, požádala jsem o členství v tomto klubu. Po vyřízení všech formalit a úhradě členských příspěvků jsem se stala členem. Domnívala jsem se, že plnohodnotným, ale . . . Zpravodaj klubu mi byl zasílán pravidelně - opožděně. Takže jsem se během čtení "aktuálního" čísla Zpravodaje dozvídala o akcích, které již bohužel z větší části byly minulostí. Ty zbývající jsem chytala, jak se říká, za ocas. Nehledě na to, že mi Zpravodaj potom přestal docházet úplně. Zjistila jsem, že Zpravodaj slouží výhradně k potřebám členů, kteří své psy vystavují a usilují o nejvyšší ocenění. Člen, který si psa pořídil pro svou radost, si zde mnoho nepočte. Dále sloužil Zpravodaj k tomu, aby si funkcionáři klubu na jeho stránkách vyřizovali účty s každým oponentem a dokonce i mezi sebou samými. Vím, že chov má své poradce a vynikající chovatele a proto jsem očekávala rubriku, ve které by tito radili začínajícím majitelům a předávali jim své, jistě bohaté, zkušenosti s tímto plemenem. K poradcům chovu musím podotknout, že ne všichni jsou asi schopni poradit nezaujatě a posoudit psa z chovu, kterému nejsou nakloněni. Píšu to, protože mám svou zkušenost z ordinace MVDr. Sedláře v Praze. Navštívila jsem jej z důvodu běžného ošetření mého psa a na závěr jsem chtěla, aby posoudil, zda se tehdy ještě štěně vyvíjí optimálně ke svému stáří. První jeho dotaz zněl: "Z které chovné stanice je váš pejsek?" Když zjistil, že ze stanice Mivanga, zatvářil se velmi výmluvně a odvětil, že toto není možno posoudit. Ujistila jsem jej, že mi nejde o hodnocení exteriéru psa, co se týče budoucího umístění na výstavách, ale že potřebuji vědět pouze to, zda svého psa krmím správně a jestli je s jeho vývojem vše v pořádku. Na toto mi neodpověděl, s tím, že každý majitel má ke krmení svůj vlastní přístup. Co se výstav týče, zúčastnila jsem se se svým psem 4 výstav - v kategorii mladých. Na všech těchto výstavách byl hodnocen velmi dobře, ale i přesto jsem se rozhodla dále se jich neúčastnit. Vedlo mě k tomu hned několik důvodů. Mezinárodní výstavy pravidelně vychytaly ty nejteplejší dny v roce. V Chuchli na výstavišti - žár a vedro bez kousku stínu , k tomu stres a náš pes reagoval vytrvalým zvracením. To byl první moment, kdy jsem si řekla, že nejsem natolik soutěživý typ a že svého psa miluji i bez medaile. Plemenných psů má toto plemeno tolik, že se bez našeho obejde. Při poslední výstavě posuzoval kategorii dorostu mezinárodní rozhodčí pan Mravík. Na vyhlášení výsledků se mělo čekat do odpoledne což jsem nehodlala absolvovat a proto jsem mu sdělila své rozhodnutí, že tato výstava je poslední. Je pravdou, že nejprve mé rozhodnutí nechápal, protože tvrdil, že pes má výborný exteriér a správné vybarvení snad úplně všeho, co se hodnotí a že ten pes má na to , aby v dospělosti soutěžil o titul. Moje zdůvodnění , že nechci psa stresovat přijal a dokonce z uznáním kvitoval. To však nebyl jediný důvod. Nestačila jsem se divit, co jsou lidé ochotni udělat proto, aby jejich "bobánek " získal ocenění. Jeden případ za všechny , kdy majitel, aby psa vybudil, tak vyskakoval, vřískal a mával nad hlavou živou slepicí - to aby pes zaujal ten "správný postoj a rozšířil chřípí jako správný lovec". Přiznám se, na to nemám ani chuť, ani žaludek. Ale něco mi ty výstavy daly. Když hodnotil rozhodčí nějakou fenečku a povídal, "že to oko by měla mít přece jen tmavší ( panička z toho byla na prášky a bylo mi jí líto) napadla mě myšlenka, jak bychom obstáli my dvounožci, kdyby si nás ti naši miláčci nahnali do kruhu a posuzovali. Při trošce fantazie se báječně pobavíte. Ale vážně - děsí mně, co se děje v chovech. V zájmu soutěživosti nás lidí ,cpeme psy vším možným i nemožným . Jeden přípravek na svalovou hmotu, jiný na vybarvení, jiný na tmavé oko ……… Je to ještě pořád ten pes z katalogů, který pracoval pro člověka? Má ještě ty správné vlastnosti a je odolný, nebo tím neustálým zdokonalováním a šlechtěním vyrábíme na zakázku nějaké hybridy a monstra? Toho se bojím. Zda v honbě za správnou barvou a postavou neopomíjíme jiné, důležitější vlastnosti jako je klidná vyrovnaná povaha a přizpůsobivost. Nakonec došlo k tomu, že mé členství skončilo, z důvodů nezaplacení poplatků na další rok. Bohužel jsem se nikde nedozvěděla, jakým způsobem a kdy mám pro další rok zaplatit. Zřejmě má klub členů a peněz dost. Nakonec je potřeba podotknout, že jsem se tímto nechtěla nikoho jakkoliv dotknout, proto jsem použila název: "Moje zkušenosti..." a je možné, že vaše zkušenosti jsou jiné. Jde mi jen o dobro věci. Je možné, že mé poznatky pomohou v organizování další činnosti klubu a jeho Zpravodaje. Posílám Vám svůj příspěvek k činnosti klubu a doufám, že pomůže do budoucí činnosti.

S pozdravem Končinská Jarmila, Praha 5.11.2001

 

Zpracovala: Klementová Hana