Vážený pane Přikryle,

často listuji na Vaší internetové stránce a jsem ráda, že jsem jí našla. Jmenuju se Denisa Holubová a vlastním nechovného
rottweilera, kterého se mi podařilo zahránit. Původem je z Německa, původní majitel ho daroval z rodinných důvodů - pes byl v jiném prostředí zmatený, lidem absolutně nevěřil - byl velmi agresivní. Dlouho byl na řetěze, postupně si na mně zvykal, protože lidí, kteří ho krmili bylo opravdu málo (byl na dvoře jedné paní, která vlastnila rtw. delší dobu, ale nikdy se o ně nestarala - byli v kotcích, feny zabřezly klidně i v prvním roce, atd..) postupem času hrozně zhubl. Začala jsem mu nosit žrádlo a později jsem s ním chodila na procházky. No prostě jsme k sobě přilnuli a vzhledem k okolnostem jsem si ho musela odtamtud odvést, na lidi si pomalu opět zvykl, je velmi přátelský a hravý (někdy až příliš), ale díky minulosti se mi nepodařilo ho zlomit natolik, aby mě bral jako pána. Můžu po něm chtít co chci - udělá vše, ale jak by se měl za něco potrestat - postaví se proti, ale myslím, že by neublížil. Je mu 5 let, je dost tmavý a myslím, že velmi krásný, kdyby nebyl asi bych Vás ani nekontaktovala.
Zajímalo by mě, jestli má šanci se ještě něco udělat s jeho výcvikem, případně jestli jsou nějaké výstavy bez zvládnutí výcviku. Na základní povely poslouchá, ale práci na cvičáku zřejmě nezná. Myslím si, že je to výstavní pes a chtěla bych ho nějak prezentovat.
Papíry mu původní majitelka ztratila, snad by šly nějak získat z Německa.
Prosím o odpověď, stačí stručná, příop. nějaký další kontakt.

Děkuji za Váš čas, přeju Vám v tomto oboru mnoho úspěchů

D.Holubová,
E-mail: Denisa.Holubova@ff.cuni.cz
Adresa: Svépomocná 107, Praha 4 - Hrnčíře, 149 00, tel:02/44910062

(Text je převzat bez diakritiky)

Minuly týden jsem Vám psala o mém "zachranenem" psovi.
Dekuji Vam za rychlou odpoved. Rada bych jeste upresnila par faktu: Argo (jeho jmeno, shodou okolnosti je svemu jmenovci z Opoustene Piskovny velice podobny) nanestesti zadne testovací cislo ani v uchu ani nikde jinde nema. Slysela jsem, ze v dobe pred peti lety to bylo s timto cislovanim nejasne, ze se to jednou dobu znacilo potom zase ne, tak jestli k tomu, ze nic nema nedoslo takto, protoze jeho papiry jsem videla, bohuzel v
dobe, kdy jsem ho nevlastnila a pak je dotycna pry ztratila. Nevim jakym zpusobem bych se jejich duplikatu dobrala. Jedinou moznost vidim svym laickym okem pouze v kontaktu s puv. nemeckym majitelem, coz nevim, jestli se mi podari. Takze vystava by asi padla a tim pochopitelne vse ostatni, coz me docela mrzi a to pouze z toho duvodu, ze si myslim, ze
by mel opravdu velke sance a takhle zustane (oficielne) nedocenen. nic jineho mi nejde.
Jenom by me zajimalo, jak by dopadl.

K tomu trestani: ani ja, ani moje rodina nejsme nachylni k nejakemu biti zvirat, odjakziva jsme se ujimali vseho opusteneho, takze jsme meli vzdy nejednoho psa a nejednu kocku, v soucasne dobe konkretne 4 psy a nekolik kocek. Tendence vychovavani psu u nas vzdy vedla k rozmazlovani, coz se
u tech malych plemen da, ale s rtw je to pochopitelne o necem jinem, takze jsem se snazila nad Argem drzet pevnou ruku. Ted kdyz je doma jsou tu pochopitelne jine vlivy, takze je disciplina trochu ohrozena, ale nadruhou stranu si diky tomuto kontaktu zvyknul na lidi a je z nej velky mazel. Poslechne, ale musim mu kolikrat povel dat durazneji, aby "slysel". Nikdo z nas ho nebije , pouze obcas dostane vychovne za ucho.

Take jsem zjistila, ze je nejucinejsi s nim nemluvit. Ale jsou situace, kdy cloveka vytoci a on vyciti, ze je zle a predem se stavi do pozice dotknuteho a urazeneho a v teto situaci je lepsi se otocit a jit pryc nez zacit konflikt, ktery by nemel reseni. Postupne si zvykl na vse na co driv reagoval temnym vrcenim - utirani pacek, uplne zezacatku si nenechal sahnout ani na zebra a dlouho nemel rad, kdyz ho nekdo mackal, objimal, kdyby si mel lehnout na zada, coz dnes skoro vyzaduje. Zacina
se snad vracet do stenecich let, coz obcas leze na nervy, hlane kdyz bere s rozbehem vitaci proces. Je take velmi psychicky zavisly, kdybych ho mela dat pryc - uz by byl asi na utraceni, protoze si myslim, ze dal "lidem" posledni sanci.

Snad jsem situaci trochu vyjasnila

O tom pribehu na WEB se muzeme domluvit (v tom pripade bych rada dodala i fotku), ale nevim, jestli je nejake reseni a kdo by mi mohl poradit.

S pozdravem

Denisa Holubova
Denisa.Holubova@ff.cuni.cz