Parlament
se
mýlí.
Problémem
nejsou
psi,
nýbrž
lidé.
Ty
je
třeba
regulovat,
držet
na
šňůře
v
blízkosti
psích
obydlí
a
náhubek
jim
z
úst
sundávat
až
v
lese.
Tam
ať
si
na
sebe
štěkají
ty
hnusné
věty,
jichž
jsou
jen
lidé
schopni.
Vůbec
není
jasné,
proč
mají
být
diskriminována
bojová
plemena
psů,
když
se
mezi
námi
potulují
bez
povšimnutí
zákonodárců
bojová
plemena
lidí.
Pravdu
mají
ti
odborníci,
kteří
upozorňují,
že
nebezpečný
není
pes,
nýbrž
lid.
Viděli
jste
někdy
psy,
aby
vedli
válku?
Aby
založili
gulag
či
Osvětim?
Aby
v
dobách
míru
vstupovali
do
politických
stran
a
občanských
sdružení
a
vyštěkávali:
pravda
jsem
já?
Vyzpěvovali
někdy
psi:
pojďme
všichni
na
Žida,
bohatce,
vezmeme
mu
po
zlatce?
Vymysleli
snad
psi
rasový
problém?
Falšovali
Rukopis
zelenohorský
psi,
nebo
lidé?
Vstoupil
někdy
nějaký
pes
do
KSČM?
Kdo
v
Mnichově
podepsal
dohodu
s
Hitlerem?
Beneš,
nebo
nějaký
dobrman?
A
v
Moskvě
s
Brežněvem?
Psi,
nebo
Dubček?
Kdo
obchoduje
s
drogami
a
nastrkuje
je
mládeži?
Čoklové?
Založili
psi
Kominternu,
zúčastnili
se
honů
na
čarodějnice?
A
pro
mravopočestné:
Šíří
snad
psi
pornografii?
Psi
neovlivňují
televizní
rady
a
nepořádají
zpupné
demonstrace
obránců
svého
vlastního
slova.
Předstihují
lidi
i
v
lásce.
Minulý
pátek
jsem
jel
v
noci
domů.
Na
zmrzlém
sněhu
před
domem
sousedů
tiše
kňučel
černý
pes.
V
domě
byla
zavřena
hárající
fena.
Ráno
tam
pes
ještě
tiše
kňučel.
Deset
pod
nulou.
Takové
lásky
lidé
nejsou
schopni.
A
z
tohoto
špatného
svědomí
organizují
legislativní
lovy
na
slušné
a
poctivé
psy.
|