§ 2 a)
Definice nebezpečného psa je
nesmyslná, odkaz na seznam plemen je diskriminační a v podstatě
rasistický. Možnost dalšího rozšiřování jakýmisi úředníky
na Ministerstvu zemědělství nahání strach z likvidace dalších
plemen.
§ 3 a § 4
Je zasahováním do práv člověka
vzhledem k nesmyslnosti definice “nebezpečný
pes”.
§ 5 c)
V případě, že nebude
regulována horní hranice tohoto pojištění, jistě toho pojišťovny
využijí a jeho výše se může stát pro některé současné
majitele dotčených psů nepřijatelná. Co s těmito případy
bude, půjdou tito psi do útulků a následně budou usmrceni, jako
se to děje v Německu?
§ 6
ČMKU není a nemůže být dáno zákonem,
že bude jedinou zastřešující organizací v kynologii
§ 7
Z tohoto paragrafu vyplývá,
že např. policejní německý ovčák může být cvičen pro útok
na člověka a přitom v zákoně se výslovně uvádí, že se
na něj v žádném případě nevztahuje povinnost být držen
na vodítku a s náhubkem (není zde jakákoli zmínka, že by
tak mělo být jen při výkonu služebních povinností)
§ 8 (5) h), ch)
Nekontrolovatelné, tudíž
nesmyslné.
§ 10 (4)
Diskriminační a nesmyslné. Pokud
označování čipem a já jsem pro, pak všichni psi. Zamezilo by
se tomu, že jakási lidská zrůda vyveze psa do lesa, sundá mu
obojek se známkou a nechá ho napospas. Dále předkladatel v úvodu
zákona předpokládá, že nebezpečným psem se může stát jakýkoli,
pokud někoho bezdůvodně napadne. Jak potom chce předkladatel k tomuto
psu hledat majitele.
§ 11 (5)
Zakázat od narození do smrti
vybraným plemenům psů jakýkoli jiný pohyb než na vodítku a s náhubkem
je týrání zvířat. Předkladatel zřejmě nemá základní představy
o potřebách psa.
(Mohu - li mluvit jako majitel bullteriera, ten není svou
fyziognomií stavěn např. k běhu na vodítku vedle kola. Je
to sprinter na krátkou vzdálenost. Při lovu se užíval a užívá
na zadržení kance, ne na štvanice. Další způsob jeho her a
vybití fyzických sil je např. přetahování o klacek nebo lano.
S náhubkem to jaksi nejde. To znamená, že konkrétně pro
toto plemeno to znamená prakticky konec.)
§ 14 (5)
Pokud bych chtěl jako majitel výše
zmíněného bullteriéra i na odlehlém místě bez lidí dopřát
svému psu trochu životní radosti a pohrát si s ním jak je
za celý svůj život zvyklý, je možné, že mě se psem
vyfotografuje “přítel psů a navrhovaných pořádků”.
Na základě tohoto mohu zaplatit pokutu až 50.000,-. Dopřeji li
tuto radost svému psu během roku ještě jednou mohu za každou
takovou hru zaplatit až 150.000,- Uvědomme si, že se zákonem
budou pracovat nejen rozumní lidé, ale i lidé, kteří psi a
jejich majitele příliš v lásce nemají.
Příloha Seznam psů
Diskriminační nabízející přímou
paralelu s Norimberskými zákona
Důvodová zpráva
Odst. 2
Bez ohledu na statistiky, se zákazy a omezení v zákoně
vztahují na psy označené nesmyslně za nebezpečné. Nebezpečný
může být jedinec jakékoli rasy, ne celé plemeno.
Ty osoby, proti kterým dle zdůvodnění je zákon postaven, tento
zákon nepostihne, protože jej pravděpodobně budou ignorovat.
Hlavně však silně negativně postihne slušné majitele a
chovatele a jejich psy.
Odst. 3
Pokud pes bez čipu bude bez obojku se známkou, nezjistí o něm
ani veterinář, ani nikdo jiný zcela nic, tedy ani to zda je očkován.
Odst. 4
Zcela nesmyslné argumenty dokazují, že předkladatel o
plemenech v seznamu tzv. “nebezpečných” neví
zhola nic. Opět budu mluvit o bullterierech. Ti žádnou vrozenou
agresivitu nemají, jsou ve valné většině výjimečně klidní a
vyrovnaní. Náš pes byl během svého života minimálně čtyřikrát
napaden a pokousán německým ovčákem resp. jeho křížencem.
Ani v jednom případě útok nevyprovokoval a dokonce ani
nepokračoval protiútokem, ale raději se stáhl, aby se vyhnul dalšímu
útoku. To není nedostatkem odvahy, ale dostatkem klidu a rozumu.
Odst. 5 a 6
Myslím, že více by panu poslanci prospělo o problematice se
něco více dozvědět, než se nechat inspirovat zákony ze zemí
na západ od nás.
Nevím, kde přišel na to, že v Německu je zákon liberální.
Výsledkem tohoto zákona jsou mrtví psi a nešťastné rodiny
majitelů. Jak vysvětlí pan poslanec, že v jím zmiňované
Anglii není za nebezpečného považován právě bullterier. Je to
totiž tradiční anglické plemeno, které si přeci nenechají
zlikvidovat. Z toho je vidět nesmyslnost subjektivního
kategorizování psů.
Na závěr, poslanci Kořistka
a Šojdrová tímto návrhem zákona pravděpodobně nedocílí toho
co proklamují. Docílí však takřka s jistotou toho, že
postupně zaniknou některá plemena. Dále ve stopách tohoto zákona
bude množství nešťastných majitelů psů a jejich rodin. Těžko
vysvětlit dítěti v rodině s dotčeným psem, ale i
tomu psu (on totiž má duši), že si již s ním v budoucnu
NIKDY nebude moci volně hrát, honit se po louce, tahat se o hračky
nebo o míč.
Ono to totiž na vodítku
a s náhubkem NEJDE !!!