Hry s čísly a pojmy poslance Kořistky

V článcích nesoucích název Hysterie versus fakta apod. pan poslanec Kořistka obhajuje vlastní návrh zákona j.č. 805 o chovu psů. Napadá v něm autory, petice Jeden metr i odbornou veřejnost. Nechci se zabývat jednotlivými aspekty jeho návrhu zákona. Snad jen pro představu o odborných kvalitách předkladatele, lze poznamenat, že v předloze svého zákona nebyl ani schopen správně napsat názvy plemen, která shledal nebezpečnými. Stačil by letmý pohled do atlasu psů.

V článcích pro MF Dnes a Moravskoslezský den, se lze setkat s řadou účelových tvrzení, podivnou hrou s čísly i s pojmy. V Moravskoslezském dni pan Kořistka, v reakci na text petice, píše, že tolik demagogie, urážek, lží a nepřesností ještě nezažil. Lze namítnout, že pokud je opravdu autorem návrhu zákona o chovu psů, seznámil se demagogií, nepřesnostmi a lží, velmi důvěrně. V tomtéž odstavci pan Kořistka dochází k nezvratnému názoru, že návrh zákona není "nelidský", protože se tento termín v textu návrhu nevyskytuje. Pozoruhodná logika.

MF Dnes: "Nemůžeme za to, že se problém zúžil na tzv. nebezpečné psy", píše pan Kořistka. S tímto termínem, ve vztahu k určitým plemenům, se lze setkat pouze v médiích, ne zcela důvěryhodného charakteru, a v textech pana Kořistky. Řídí se snad tvorba zákonů zprávami bulvárního tisku?

Mistrovství v překrucování vrcholí, když pan Kořistka dojímavě píše o principech, které jsou v zájmu "pejsků". Nejsem si zcela jistý, jestli je zájem "pejsků", aby se nikdy v životě neproběhli či nesměli aportovat. Aby je, v případě, že majitel onemocní, nemohl vyvenčit jiný, neplnoletý člen rodiny. Ani nevím, jestli je v zájmu pejsků, aby jejich majitel platil každoročně jakousi preventivní pokutu 2000 Kč, aniž by se čehokoliv dopustil. Na tato ustanovení pan Kořistka při chvalozpěvu na svůj zákon "jaksi" zapomněl. Zapomněl i říci, co se stane se psem, jehož majitel např. zaviní dopravní nehodu. Nedostane každoročně vydávané povolení k chovu, a co se psem? Utratit? "Omezená skupina chovatelů" čítá např. majitele rottweilerů, či dobrmanů, jejichž počet není nijak nízký. Navíc pan poslanec zapomněl sdělit (opět?), že výčet "pouhých devíti nebezpečných plemen" dále poroste, v souladu s jeho zákonem.

Nejzajímavější teprve přichází. "Nyní fakta.", praví pan poslanec. Podle potřeby ještě zdůrazní "skutečná fakta", zapomínaje na detail, že fakta jsou z principu skutečná. Takže fakta. Podle Státní veterinární správy (SVS), došlo za devět měsíců loňského roku k 17 356 případů napadení člověka psem. Z toho "bojoví psi" mají na svědomí 1 363 napadení. To alespoň tvrdí pan poslanec Kořistka. Zapamatujte si čísla a pojmy. 5. 1. 2001 vydala SVS zprávu, kterou vypracovali MVDr. Dousek, MVDr. Semerád a MVDr. Vitásek. Je zarážející, že ve zprávě jsou jiné údaje, než jak je uvádí pan Kořistka. Podle této zprávy SVS, došlo za devět měsíců roku 2000 k 18 482 vyšetření psů, kvůli vyloučení možnosti, že mají vzteklinu. Toto číslo neznamená že došlo k takovému počtu útoků! Jsou zde zahrnuty i oděrky, škrábnutí a jiné, které často vznikají i při hře s majitelem. Je záhadou, proč pan poslanec nahradil termín vyšetření, termínem napadení. Zpráva SVS, nehovoří o "bojových plemenech", jak tvrdí pan poslanec, ale o "vybraných psech". Tato "vybraná skupina" tvoří celkem 14 plemen, která se kryjí s plemeny, vybranými předkladatelem zákona, jako nebezpečná. Podíl všech těchto psů, na celkové sumě vyšetření (dle p. Kořistky napadení), činí 8,1 % ! Pro zajímavost lze uvést, že podíl pouze jezevčíků, tvoří 11 %. Ve skupině čtrnácti "vybraných plemen", jsou dvě velmi početná plemena, a řada poměrně běžných plemen. Pouze plemeno Tosa - Inu, lze označit, jako vzácné. Je zjevné, že nízké procento vyšetřovaných psů, nesouvisí s malým množstvím chovaných jedinců. Chce-li pan Kořistka hovořit o napadeních, i zde jsou k dispozici údaje. Statistiky se zpracovávají ve třech kategoriích: venkovský region, město 100 000 obyvatel a město milion obyvatel (Praha). V některých těchto kategoriích se plemena jako pitbullteriér a další "slavná", nevyskytují vůbec (město 1 mil. obyvatel), v jiných (město 100 tis, obyvatel) dosahují maximálně 2,86%. Vůbec je podivné, že když se pan poslanec tolik ohání SVS (navíc zcela lživým způsobem), neuvádí stanovisko této organizace k jeho návrhu.

Na závěr lze snadno zpochybnit jeden z dnes už slavných citátů pana Kořistky, který lze nalézt v důvodové zprávě jeho zákona. Autor praví: "... alarmující nárůst útoků psů, způsobující vážná zranění." Podle údajů NRL (Národní referenční laboratoř), má počet psů, vyšetřovaných na vzteklinu, kteří někoho poranili, od roku 1991 klesající trend. Je třeba poznamenat, že každý pes, který někoho zraní, je takto vyšetřován. Oproti roku 1991, kdy bylo zaznamenáno 485 případů klesl počet těchto poranění na 245 v roce 1999. Těžko říci, jestli autor předlohy zákona projevil tak zásadní neinformovanost, nebo jestli je se jedná o úmysl.

K výše uvedenému je třeba podotknout, že uvedené statistiky nejsou a nemohou být zcela vyčerpávající. Nicméně přesnější a důvěryhodnější údaje u nás neexistují. U skupiny psů, tak ostře sledované tiskem a veřejností a označované jako "bojoví psi" je krajně nepravděpodobné, aby jejich případný útok unikl pozornosti a nedostal se do příslušných přehledů.

Je zřejmé, že celá kampaň pana Kořistky má průhledné pozadí. Dosud druholigový politik se také chce zviditelnit, i za cenu krajně pochybných tvrzení, manipulování s daty a odmítání názorů odborné veřejnosti. Těžko akceptovat, že zákonodárce, kvůli prosazení svého zákona používá schválně zkreslené, nepřesné či vylhané údaje. Lze jen doufat, ze podobně ambiciózních elektrotechniků není v naší sněmovně mnoho.

Ing. Vladimír Fárek

Zpracoval: Ivo Přikryl