Problematika psů se závadným chováním

Dosavadní opatření ČMKU

- bylo zpracováno základní stanovisko: ČMKU nepopírá, že dochází k problémům se psy se závadným chováním. Nepovažuje to ale za záležitost určitých plemen, ale za problém, který prochází celým spektrem psí populace. Vinu nelze hledat v psovi nebo v plemeni, ale vždy jen v lidech. Tímto směrem by také měla být vedena příslušná opatření

- byly změněny některé normativy ČMKU, např. do Výstavního řádu byl zakotven požadavek na vyloučení agresivních psů z výstav a rozhodčím je dána povinnost neposoudit agresivního jedince. Chovatelský a zápisní řád nedovoluje využití agresivních jedinců v chovu.

- o obou změnách byly informovány chovatelské kluby, s požadavkem, aby je zapracovaly do svých předpisů a bylo jim také doporučeno, jak v této oblasti vést své členy

- stanovisko ČMKU k problematice psů se závadným chováním bylo zasláno předsedům a místopředsedům parlamentu a předsedům poslaneckých klubů . Reakce byly rychlé a mimo poslance Filipa (KSČM) i velmi vstřícné

- ČMKU se přihlásila ne seminář pořádaný ÜKOZem a vet. fakultou s příspěvkem Probelmatika psů se závadným chováním. Na stejné téma hovořil i zástupce ÜKOZu. Výsledkem bylo velmi důležité konstatování, že ÜKOZ zastává stejné stanovisko jako ČMKU a z toho vycházející spolupráce nebo spíše společný postup

- byl navázán osobní kontakt s některými poslanci nebo jejich poradci

- zástupci ČMKU ( Ing. Fiala, V.Tichá) se zúčastnili jednání s poslancem Kořistkou a poslankyní Šojdrovou, kde byl poprvé představen návrh zákona zpracovaný uvedenými poslanci. Jednání se zúčastnili i zástupci Komory veterinárních lékařů ( MVDr Daniel a MVDr Karešová), zástupce ÚKOZu (Ing Burda), zástupce Státní veterinární správy (MVDr Semerád) a zástupce ČKS ( J.Šiška). Stanovisko všech zúčastněných bylo jednoznačné - zákon není, vzhledem k stávající legislativě potřebný a v této formě je naprosto nepřijatelný

- pokusili jsme se navázat další osobní kontakty s poslanci . Velmi důležitý se jeví přístup ( totožný s námi) místopředsedy Zemědělského výboru parlamentu - MVDr Pešána

- po té, co poslanec Kořistka svůj návrh podal, bylo zasláno vyjádření všem členům vlády ( zřejmě to byl tah úspěšný, protože se např. ozvalo ministerstvo financí s poděkováním - naše vyjádření se jim vysloveně hodilo a návrh údajně nepodpoří.Zároveň žádali stanovisko k druhému návrhu - zákonu pí Buzkové)

- vyjádření ČMKU k zákonu 805 bylo zasláno ČTK

- navázali jsme kontakt s iniciativní skupinou zástupců měst a obcí v Severočeském kraji, i oni návrh zákona poslance Kořistky zamítají a chtějí dát v této oblasti větší pravomoce obcím

- navazujeme kontakty s lidmi okolo petice JEDEN METR ( je zde k dispozici, kdo chce, může ji podepsat nebo rozeslat svým členům)

- všem redaktorům schopným se podívat na problém z obou stran posíláme děkovné dopisy

- zatím zastáváme názor, že návrh dr.Buzkové by mohl být, pokud budou vysvětleny a eventuálně odstraněny některé sporné body, pro kynologii akceptovatelný

- průběžně spolupracujeme s Komorou veterinárních lékařů

- stanoviska ČMKU jsou zveřejňována na internetu i v kynologických časopisech

Další plánované kroky

- na 9. ledna svoláváme tiskovou konference

- 16. ledna se koná v parlamentu seminář, na který jsme pozváni a na kterém by mělo zaznít naše stanovisko a vysvětlení určitých, pro nekynology asi obtížně pochopitelných pojmů

Návrh dalšího postupu

1) Těsně před prvním projednáváním zákona zašleme všem poslancům krátké vyjádření.

2) V prvním čtení se pokusit zákon ( Kořistkův) odmítnout jako celek

3) Teprve pokud by prošel do dalšího čtení napadat jednotlivé paragrafy

4) Je třeba zvážit klady i zápory zákona nebo spíše úprav zákonů navrhovaných dr. Buzkovou. Není možné vystupovat ke všem opatřením pouze záporně, obrátilo by se to proti nám. proto by asi bylo moudré dr. Buzkovou podpořit, pokud ne celý návrh, tak alespoň některé jeho pasáže.

5) Při prvním projednávání zákona musí být kynologové v parlamentu přítomni, je třeba , aby nás bylo vidět

6) Pokud by návrh zákona prošel do dalšího čtení je třeba opět oslovit všechny parlamentní výbory a pokusit se dostat naše zástupce na jejich jednání

7) Je třeba opakovaně oslovovat média. Každá zmínka o hodném psovi je v této oblasti vyslovené žádoucí.

8) Je třeba přemýšlet nad osvětou, pořádat akce pro děti . V této oblasti se jeví jako velmi moudrý návrh ing Bečkové oslovit příslušná ministerstva ve snaze zařadit vztah pes a člověk nebo spíše zásady chování ke psům a zvířatům vůbec do předškolní a školní výuky.

9) Opakovaně žádat členy - kluby i jednotlivce - o pomoc. Oslovení jednotlivých poslanců je nesmírně důležité. Je nutné přesvědčovat chovatele a majitele všech psů o tom, že zákon pana Kořistky se netýká jen některých plemen, ale že ohrožuje psy obecně.

10) Je třeba dbát na to, aby na kynologických akcích nedocházelo k žádným problémům

11) Je nutné dále spolupracovat s Úkozem, Komorou vet. lékařů, Státní veterinární správou i s mimo ČMKU stojícími lidmi

12) Je třeba zvážit, zda by nebylo vhodné plošně oslovit zástupce měst a obcí i je by zákon 805 citelně postihl.

Vždy a všude je třeba dávat najevo, že ani kynologové nechtějí agresivní psy, že i kynologům vadí znečistěné parky , ulice a hlavně dětská hřiště, že ale právě kynologové nejlépe na základě svých zkušenosti a odborných znalostí vědí, že navrhovaný zákon č. 805 situaci neřeší ale naopak komplikuje.

Základní výhrady k návrhu zákona č.805 O chovu psů

 

Česká republika nepotřebuje zákon o psech, stávající legislativa vše potřebné postihuje.

Skutečnost, že nejsou stávající zákony využívány určitě nezmění zákon nový.

 

Návrh zákona operuje s pojmy, které jsou z praktického hlediska neprokazatelné a tedy i nepoužitelné. V úvodu zaměřeném na vysvětlení pojmů zákon hovoří o nebezpečných psech, vyjmenovává přímo některá plemena a zabývá se i jejich kříženci. Zdá se, že pro předkladatele je zcela nepochopitelný fakt, že prokázat příslušnost určitého jedince k plemeni lze pouze u psů s průkazem původu ( ti tvoří hrubým odhadem cca 20 % psí populace v České republice). V případě tak zvaných “čistokrevných, ale bez rodokmenu” nebo kříženců je to oblast vysloveně sporná a z právního hlediska, jak učí zkušenost z  proběhlých soudů, neprokazatelná. Nemožnost vymezení základního pojmu “nebezpečný pes” znamená negaci celé právní úpravy jako takové, protože hlavní cíl zákonodárce nemůže být naplněn.

 

Zákon hovoří o finančním přínosu, který by jeho realizace přinesla státu i obcím. Zcela jednoduše lze odhadnout, že by skutečnost byla naprosto odlišná a nejednalo by se o zisk, ale o značné náklady. Uvědomují si to i představitelé měst a obcí.

 

Pokud se naši zákonodárci orientují podle zákonů platných v jiných státech, měli by si také ověřit jejich dopad v praxi.

 

Do oblasti perliček patří pasáž zákona hovořící o evidenci a požadující hlášení vrhů všech fen ( i kříženců), počty štěňat v nich a evidenční číslo otce. Zcela jistě navrhovatelům ušlo, že fena může být při jednom hárání kryta více psy a po každém z nich mít potomstvo. Stejně nesmyslný je i požadavek, aby součástí evidence byl údaj o tom, kterých plemen je určitý pes křížencem a v jakém poměru.

 

Možné klady návrhu zákona 807 dr.Buzkové

V podstatě odpovídá požadavkům ČMKU na zodpovědnost majitelů zvířat a zpřísnění jejich případných postihů

Je jednoduchý a staví na stávající legislativě

Jasně kvalifikuje případné trestné činy, takže zjednodušuje i postup např. u policie

Hovoří o všech zvířatech

Není finančně náročný

Zápory

V Důvodové zprávě hovoří o útocích “ některých druhů psů”

Odvolává se na Zákon na ochranu zvířat proti týrání, v kterém je dána pravomoc Ministerstvu zemědělství určit nebezpečné druhy zvířat

Není jasné, jak by se postupovalo tam, kde by poranil člověka pes např. při ochraně majetku svého pána nebo pes, který byl vysloveně vyprovokován.

Neobsahuje požadavek na identifikační označení zvířat

Zpracovala: Klementová Hana