Můj 7 letý pes má od 2 let stáří epilepsii . Přesto, že dostává Sanepil, opakují se záchvaty asi v intervalu 1 měsíce, ale nepravidelně. Můžeme mu ještě nějak pomoci?
Než se pokusím odpovědět na Vaši otázku, bude nutno uvést některé obecné údaje o epilepsii.
1. Co je to epilepsie?
Epilepsie, v užším smyslu idiopatická epilepsie, je funkční postižení
mozku, kde nejsou prokazatelné makroskopické změny v nervové tkáni. Nervové buňky
reagují abnormální elektrickou aktivitou, postihující obě mozkové hemisféry současně.
Toto onemocnění, má značně variabilní průběh a nejčastěji se projevuje ztrátou
vědomí a křečovými stavy. U
některých jedinců je již před záchvatem možno pozorovat abnormální chování (zvýšenou
aktivitu, neklid , poštěkávání nebo naopak se zvíře schovává a odmítá
komunikovat s majitelem). Toto počáteční stádium může přejít v záchvat.
"Vzorový záchvat" může začít záškuby pysků, zvýšeným
sliněním, pokračuje zvýšeným napětím svalů (ztuhnutí zvířete).Následuje ztráta
vědomí, pád zvířete, zvýšené napětí svalů může přecházet v "plovavé"
pohyby. Často dochází ke střídání zýšeného svalového tonu se svalovými záškuby.
Během záchvatu může dojít k mimovolnému pomočení nebo pokálení
zvířete. Takový záchvat trvá obvykle 0,5- 3 minuty. Někdy může trvat i podstatně
déle (10- 30 minut), záchvaty mohou však následovat i rychle po sobě (salvy záchvatů)
nebo mohou přecházet jeden v druhý aniž se zvíře mezi nimi probere k vědomí
(status epilepticus).
Po záchvatu mohou být někteří psi několik minut nebo hodin
dezorientovaní, malátní a mohou mít problémy s koordinací pohybu. U některých
jedinců přejde záchvat ve spánek. Projevy záchvatů jsou ovšem značně různorodé,
některé příznaky mohou zcela chybět, jiné mohou být více zvýrazněny. V období
mezi záchvaty nejsou na zvířeti patrné žádné klinické a neurologické odchylky od
normálu. Je mnoho onemocnění, která mohou vyvolat podobné příznaky. Mohou to
být například záněty mozku a mozkových plen, nádory, úrazy a změny po úrazech,
stejně jako mnohá onemocnění jater, ledvin, slinivky, štítné žlázy, některé
otravy, některé vrozené anomálie a mnoho dalších onemocnění.
2. Jak epilepsii diagnostikovat?
Vzhledem k tomu, že se většinou do ordinace dostaví majitel s pacientem v období mezi
záchvaty, který je bez příznaků onemocnění, je velice důležitá anamnéza.
a) U některých plemen je prokázaná nebo předpokládaná dědičná predispozice k tomuto onemocnění. Zlatý a labradorský retrívr, bígl, pudl (trpasličí,střední), jezevčík, kokršpaněl, hrubosrstý foxteriér, německý ovčák a další plemena
bývají mezi často postiženými plemeny.Majitel by měl být schopen odpovědět na následující otázky:
b) Trpí některý z rodičů či sourozenců podobným onemocněním? Byla v chovu využita příbuzenská plemenitba? Při použití jedinců s tímto onemocněním v chovu stejně tak, jako při použití příbuzenské plemenitby, může dojít u potomků k
častějšímu výskytu tohoto onemocnění.c) Kdy došlo k prvním klinickým projevům onemocnění? Nejčastěji dochází k prvním projevům mezi 1.- 3. rokem stáří (v širším rozmezí 0,5 - 6 let).
d) Dochází k záchvatům opakovaně? Jaká je frekvence a doba trvání záchvatů ? Majitel by měl být schopen podrobně popsat průběh záchvatů.
e) Ve které denní době dochází k záchvatům? Mají záchvaty vazbu na předcházející krmení (do 2- 3 hodin po nakrmení)?
Dalším, nezbytným, krokem je důkladné klinické, neurologické a laboratorní vyšetření, případně další doplňková vyšetření, která je vhodné provést co nejdříve po proběhlém záchvatu. Tato vyšetření mohou odhalit některá onemocnění, která mohou epilepsii napodobovat.
3. Jak a kdy ji léčit?
Je odbornou chybou zahajovat léčbu pouze na základě klinických projevů
onemocnění. První zásadou je, že musím vědět co léčím, jinak nemohu zvířeti
pomoci. Poté je třeba říci, že epilepsii nelze vyléčit, lze ji však léčebně
ovlivnit tak, aby záchvaty měly nižší frekvenci a lehčí průbeh.
Zvířata není nutno medikovat, pokud se u nich záchvaty vyskytují maximálně 4x ročně a zároveň mají lehký průběh. Majitele je nutno upozornit na to, že pokud je léčba zahájena, bude doživotní (většinou 2x denně) a jakékoli svévolné přerušení léčby, snížení nebo vynechání dávky může vyvolat daleko těžší záchvaty.
Co se týče výběru vhodných léčiv, je třeba říci, že většina léků vhodných pro člověka, není vhodná pro léčbu u zvířat. To platí i pro fenytoin, který je hlavní účinnou látkou speciality Sanepil a který je pro dlouhodobou léčbu psů, pro jeho rychlý metabolismus, nevhodný. Navíc se jedná o antiepileptikum kombinované a je vždy vhodné začínat s monoterapií.
V případě dlouhodobého záchvatu (více než 20 minut), salvy záchvatů
nebo status epilepticus je nezbytné co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře a křeče
utlumit nitrožilní aplikací vhodných léčiv. Při těchto stavech dochází k nadměrnému
zatěžování oběhového a neuromuskulárního aparátu, rychlému vyčerpání pohotových
energetických zásob, a to
může vyústit v nevratné poškození mozku nebo jiných orgánů.
Takže, nyní zpět k Vaší úvodní otázce. Bylo-li prokázáno, že Váš pes má epilepsii,doporučuji změnit léky.
MVDr.Pavel Schánilec
I.interní klinika FVL
VFU Brno
Palackého 1-3
Tel.: 05 / 41562387
