díl 6.

ZMĚNY POLOHY OČNÍCH VÍČEK
(z knihy Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky)

     Ve fyziologické poloze přiléhá víčko k oční kouli plochou, pokrytou sliznicí - spojivkou, která je hladká, bohatě smáčená slzami, takže po oční kouli (bulbu) lehce při pohybech oka klouže. Vchlípení víčka, neboli entropium, je stav, kdy je volný okraj víčka stočen dovnitř a k bulbu přiléhá okraj kůže víčka. Řasy i srst z okraje víčka oko neustále dráždí. Stav se trvale zhoršuje a postupně může dojít k těžkému zánětu rohovky, ústícímu až ke ztrátě oka. Entropium postihuje jedno i obě oči. Obvykle se nachází na spodním víčku v celé jeho délce nebo pouze ve vnějším koutku oka a přechází i na část horního víčka. Při pozorném pohledu není okraj víčka ostrý a rovný, ale zaoblený a jakoby vtažený dovnitř. Bohatý výtok čirých slz se rychle zakaluje a mění se až ve výtok hnisavý. Neustálým drobným zraňováním se rohovka rovněž kalí, na jejím původně hladkém a lesklém povrchu se objevují drobné nerovnosti. Ty se spojují v kráterovitý rohovkový vřed, nacházející se zpravidla ve středu rohovky. Pokud není onemocnění zachyceno alespoň v tomto stadiu, vřed může perforovat rohovku úplně a infekce vnikne do přední oční komory. V tomto stadiu je již léčba neúspěšná a nezbývá než oko vyjmout.

U některých plemen psů, zvláště těch, kde jsou u štěňat v obličejové části hlavy četné záhyby kůže (mastin, šarpej, doga) je entropium častější než u plemen s kůží hladkou. Existuje rovněž dědičná predispozice u některých linií uvnitř jednotlivých plemen. Nejčastější příčinou vchlípení víček jsou však chorobné stavy spojivky, které působí její svraštění, zmenšení a tím vtažení okraje víčka dovnitř. Mohou to být jizvy po zranění či vniknutí cizího tělesa do spojivkového vaku nebo častěji dlouhodobý zánět spojivky - chronická folikulární konjunktivitida. Dojít může i ke zcela opačnému stavu, kdy spodní víčko je trvale ochablé a jakoby vyvrácené od oční koule. Tento stav se nazývá ektropium. Obnažená spojivka je v trvalém kontaktu s ovzduším a vysýchá, stejně jako povrch rohovky, který je nedostatečně smáčen slzami. Obnažená spojivka je neustále drážděna prachem, eventuálně se na ní snadno zachytí infekční agens.

     Rovněž ektropium bývá častější u některých plemen psů (bernardýn, novofundlandský pes), případně u psů s dlouhýma, sklopenýma ušima (baset, bladhaund). Může je vyvolat jizva v kůži v blízkosti oka, obrna některých obličejových nervů, víčko klesá i se zvyšujícím se stářím psa. Tento stav se v kynologické terminologii nazývá "otevřené oko" a je jasně na první pohled patrný. Jak je z uvedeného patrné, entropium je pro pacienta nebezpečnější než ektropium a je rovněž hůře rozeznatelné. Entropium vyvolává na oční kouli chorobné změny téměř současně se svým vznikem, ektropium až po delší době. Nepříznivý vliv ektropia na oko lze dlouhodobě tlumit vhodnými léky, entropium prakticky na konzervativní léčbu nereaguje. Znecitlivění rohovky je pouze pro pacienta úlevou, nikoli definitivním vyléčením. Je proto nanejvýš důležité, aby chovatel včas onemocnění rozpoznal, a to u jakéhokoli plemene psů. Pokud pes nápadně oko přivírá a má bohatý výtok slz, pozorně prohlédneme, zda je vidět především okraj spodního víčka. Není-li okraj víčka patrný, je třeba na kůží pod spodní víčko přiložit prsty a lehkým tahem dolů učinit předběžnou diagnózu. Vysune-li se okraj víčka směrem od oční koule ven, je diagnóza kladná a je třeba vyhledat nejbližší veterinární pracoviště a požádat o definitivní diagnózu. Jediným řešením především entropia je operace, která není složitá, vyžaduje však narkózu a přesnou práci. Chovatele nesmí znepokojit, že výsledkem operace je lehké ektropium. Po vyhojení operační rány a kompenzaci poměrů se kůže vyrovná do žádoucího stavu. Chovatel musí dbát na pooperační průběh. Hojící se rána logicky svědí a pes má snahu okolí oka škrábat a otírat. Příliš nevadí, uvolní-li se jeden steh, při uvolnění celé rány je nutná opakovaná návštěva zvěrolékaře a nový zákrok. Řešením může být přiložení ochranného límce, náhubek s ochrannou mřížkou pro oči nebo měkká bandáž předních tlapek.

Současně se změnou polohy víčka je třeba vyřešit vyvolávající příčinu, především ošetřit eventuální chronický folikulární zánět spojivky. Úkolem chovatele je pak pacienta doléčit pomocí antibiotické oční masti, která se několikrát denně aplikuje do spojivkového vaku s pečlivou masáží okolí oka. Definitivním řešením ektropia je také operace, provedená jinou technikou, ovšem se stejnou pooperační péčí.

Připravila: Klementová Hana