OČI
(z knihy
Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky)
"Máme doma buldoka, koukáme mu do voka. Buldoku, buldoku, co
to máš ve voku?" zpívá pan Vodňanský v jedné páně
Skoumalově písničce. Nezbývá než přát chovatelům, kteří
si podobnou otázku položí, aby si mohli hned odpovědět, že
nic. Oko jejich čtyřnohého přítele je jasné a bez jakéhokoli
výtoku.
Sekrece
zakalené tekutiny z vnitřního koutku oka je prvním příznakem základního
onemocnění - zánětu spojivky Nadzdvihneme-li v tomto případě
spodní víčko, spatříme nikoli růžovou, ale oranžově červenou
sliznici. Toto onemocnění vyžaduje jednoduché ošetření, spočívající
v aplikaci antibiotické masti. Mast předepíše veterinární lékař
a chovatel ji několikrát denně trochu vymáčkne z tubičky pod
spodní víčko. Prsty pak jemně promasírujeme zavřené oko, aby
se mast dostala do všech záhybů sliznice. I když je postiženo
jen jedno oko, podáváme mast do obou. Zánět spojivek není třeba
zaměňovat s takzvanými ospalky, suchými zbytky sekretu, ulpělými
vně koutku oka. Pes, zvláště malá
plemena, při průzkumu terénu víří prach. Ten se dostává do očí,
odkud je zase slzami vyplavován. Jde o fyziologický proces, který
není třeba léčit. Stačí jen občas zkontrolovat spojivku,
je-li skutečně růžová. Antibiotika si schováme pro vážnější
případy. Jejich zbytečným použitím můžeme vyvolat odolnost
neboli rezistenci mikrobů a při opravdovém onemocnění jsou pak
méně až úplně neúčinná.
Spatří-li chovatel po odklopení psího víčka drobné oranžové
uzlíky velikosti špendlíkové hlavičky, musí ošetření nechat
na veterinárním lékaři. Uzlíky je nutné odstranit vyleptáním
nebo seškrábnutím. Komplikací zánětu spojivek může být výhřez
třetího víčka. V tomto případě se ve vnitřním koutku oka
objeví růžová houbovitá tkáň velikosti hrachu až lískového
oříšku. Zůstane-li víčko vyhřeznuté déle než 12 hodin,
zpravidla se už samovolně nestáhne zpět a musí být odstraněno
jednoduchou operací. Hlenohnisavý
výtok z obou očí, spojený se zhrublým, oschlým čenichem a
celkovou ochablostí psa, jsou prvními příznaky nebezpečného
infekčního onemocnění – psinky. V tomto případě váhání
s návštěvou veterinárního pracoviště velice komplikuje prognózu
a přímo ohrožuje život psa.
Zanedbaný
zánět spojivek může přestoupit na rohovku, což je již povrch
oční koule. Průzračný orgán se šedavě zakalí, jakoby potáhne
pavučinou. Nyní je už skutečně nejvyšší čas oko ošetřit.
Neléčený zánět rohovky se snadno promění v rohovkový vřed.
Dojde k perforaci rohovky a průniku infekce v lepším případě
do přední komory oční, v horším do celého vnitřku oka. Při
této eventualitě může majitel psa mluvit o štěstí, podaří-li
se vůbec oko zachránit. Ztrátě jeho funkce zpravidla už zabránit
nelze. Rohovkový
vřed může mít také původ ve zranění povrchu oční koule.
Ostrý předmět sice obvykle oko neprorazí, ale sklouzne po
rohovce, kde zanechá škrábanec, patrný při bočním osvětlení.
Silný plochý úder může vyvolat krvácení do oka. Větší výron
krve je zevně dobře patrný a jeví se jako tmavě červená náplň
oka. Šedivý oční
zákal, též katarakta, je nevratné zakalení čočky. Příčinou
může být poranění, některé vnitřní nemoci nebo stáří.
Zvláště při cukrovce bývá poškozeno vidění a psi, stejně
jako lidé, nejsou této nemoci ušetřeni.
Na očních
víčkách zevně i uvnitř se mohou vyskytovat různé novotvary.
Vzácným případem je takzvaný dermoid, což je ostrůvek osrstěné
kůže, lokalizovaný na rohovce obvykle při vnějším koutku oka.
Neobejde se bez chirurgického ošetření, jeho rozpoznání je však
velice snadné.
Přízrak
Existuje úsloví: "Zíral, až mu vypadly oči z důlků".
Uvedená metafora má vyjadřovat absolutní údiv a nikdy mne
nenapadlo brát ji doslova. Přestalo to platit v okamžiku, kdy mne
vyburcovali pozdě večer majitelé psíka pekinéze. Zvírátko, údajně
poněkud popudlivé povahy, si nebralo servítky na okolojdoucího
velkého psa. Ten chvíli nadávkám strnule naslouchal. Poté vzal
pekiňáka do úst a trochu ho požvýkal. Vyplivnutý psík byl
jinak poškozen nepatrně, ale z rozčilení mu vypadlo oko. Levé
se koukalo na svět normálně, pravé sedělo sice na svém místě,
ale svrchu na hlavě a vypadalo dvakrát tak velké. I
nepoškození pekinézové mají oči mírně vypoulené. Je to způsobeno
mělkou orbitou, což je prohlubeň v kostře lebky, ve které je
oko uloženo. Orbita oko chrání a u jiných plemen i částečně
oční kouli uzavírá. Ta je větší než venkovní vyústění
orbity, takže vyhřeznout prostě nemůže. Navíc ji uvnitř
velice zjednodušeně, drží okohybné svaly a oční kmen, tvořený
nervy a cévami. Otevřená orbita u pekinézů oční kouli
mechanicky nefixuje a pružná tkáň ji v extrémním případě
neudrží. Oko se dostane mimo prohlubeň, což vypadá dost děsivě.
Na spojivce i v příslušných svalech popraskají droboučké cévky,
což má za následek obalení oka krevní sraženinou. Pejsek vypadá
jako Frankenstein a u slabších povah může způsobit noční můru.
Setkal jsem se s
podobným případem poprvé, ale z jiných příležitostí jsem věděl,
že oční koule je překvapivě tuhá a pevná. Mírné násilí určitě
snese, a když se dostala ven, dostane se i
dovnitř. Pekiňáka jsem uspal, oko vyčistil a obložil co
nejstudenějším obkladem. Než si nachystám další potřebné věci,
chladná voda stáhne malé cévky a zmenší nastupující otok.
Připravil jsem si silnější
šití, antibiotickou mast a sejmul obklad. Čisté oko už vypadalo
přece jen lidsky. Důkladně jsem je natřel mastí a zatlačil. Oční
koule chvilku vzdorovala a pak se slabounkým lupnutím vklouzla zpátky
do orbity. Zbývalo ji tam zafixovat, což se dělá velice jednoduše.
Oční víčka se pevně sešijí a nechají tak týden až deset dnů.
Rekonvalescenci prospějí několik prvních dnů ledové obklady,
tedy pokud si je pes nechá Iíbit. Když
jsem pak po stanoveném termínu přestříhal stehy, oko vyhlíželo
normálně a drželo na svém místě. Vysvětlil jsem majitelům,
že spojení už v žádném případě není tak pevné jako původně
a že se pejsek nesmí rozčilovat, natož vyhrožovat větším psům.
Pokud tak učiní vypadne mu oko znovu. Pekinéz si zřejmě vzal
ponaučení k srdci, neboť jsem ho už neviděl. Zato jsem podobný
problém ošetřoval u několika dalších nešťastníků, neboť
existují i jiná plemena s mělkým očním důlkem a malí pejsci
jsou k prudkému hnutí mysli nějak náchylnější než ti velcí.
Zmínil
jsem se o pevnosti oční koule. Ač je oko všeobecně považováno
za orgán velice citlivý, nedokáže ho prorazit ani silný náraz.
1 ostrý předmět, jako je třeba ulomená větévka, obvykle po
povrchu sjede, zanechá na rohovce škrábanec a poraní vedle ležící
spojivku. Když se provádí chirurgický zákrok uvnitř oka, například
vyjmutí zakalené čočky, je potřeba k proniknutí dovnitř překvapivě
velký tlak, násobený ostrostí chirurgických nástrojů.
Tak, jako je oko odolné proti násilí, je choulostivé k infekci.
Stále vlhká spojivka je ideálním prostředím pro různé zárodky
a odtud se chorobný proces snadno přenese i na rohovku. Průzračný
orgán se přes noc dokáže potáhnout mléčným zákalem a další
prodlení může vést až ke vzniku rohovkového vředu a perforaci
oka.
Připravila:
Klementová
Hana