Pády
z výšky
(z knihy
Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky)
Jednoho krásného
dne se v městské rodině objeví přírůstek - štěňátko.
Chlupatému uzlíku je věnována veškerá myslitelná, někdy i
nemyslitelná pozornost. Je odnesen na prohlídku k veterinárnímu
lékaři, naočkován a přeočkován, vykoupán ve speciálním šamponu,
vyfénován a načesán. K jídlu dostává výhradně dobrůtky,
doporučené poslední televizní reklamou a vychválené co do
obsahu minerálních látek a vitaminů. Členové rodiny se předhánějí,
kdo se psíkem půjde na procházku.
Uplyne několik týdnů. Život se vrátí do zaběhaných kolejí a
na pejska najednou tolik času není. Venčení několikrát denně
se stane obtížnou povinností, zvláště v zimě, kdy je mlha,
chladno, marast a ráno i odpoledne tma. Rodinná rada se usnese, že
mimořádně psíkovi upraví záchůdek na balkoně. Tím ho, mimo
jiné, dokonale zmate štěně se již pracně naučilo, že v bytě
loužičky dělat nesmí a pro nebohého pejska je balkon součástí
bytu. Nyní je tam vypuštěn a ponechán svému osudu. Trápí se,
až to nevydrží a loužičku na balkoně opravdu udělá. Zdánlivě
je vyhráno. Psík je venku a nikdo s ním nemusí být. V tomto lepším
případě je následkem chaos v psí hlavě, eventuálně vypěstování
podmíněného reflexu. Mladý pes si zafixuje, že místem pro
vykonání potřeby je balkon. Po vyvedení ven drží, seč může,
a po návratu upaluje na balkon, aby si konečně ulevil. Psí
dorostenec totiž ještě není rovnocenným členem domovní psí
komunity, nepokládá a neobnovuje své značky a ven se chodí
skutečně jen vyčůrat. V
horším případě psík zoufale vyhlíží mezi tyčkami balkonového
zábradlí na známá místa, tolik potřebná pro zachování
fyziologické funkce svého vyměšovacího ústrojí. Vyhlíží,
pak se pokusí tam dostat - a spadne dolů. Pochopitelně nemusí jít
pouze o tento případ. Pes uvidí dole něco zajímavého,
provokativního, nebo se prostě jen na balkoně nudí a pokusí se
uniknout. Výsledek je však stejný.
Následky
pádů jsou různé, podle výšky a charakteru terénu, na kterém
psí tělo přistane. Ve vzduchu se pes snaží přetočit a
dopadnout na tlapky. Pokud to stihne, což ale zároveň znamená,
že výška byla značná, psí končetiny musí utlumit ve zlomku
vteřiny rychlost volného pádu na rychlost nulovou. Bohužel se
toto střetnutí se zemí často neodbude bez následků. Nejčastějšími
jsou zlomeniny končetin, především kostí záprstních a kosti
stehenní. Pokud nohy situaci nezvládnou, dostane se setrvačností
do styku se zemským povrchem i hlava a trup zvířete. Výsledkem
pak je poranění měkkých částí tlamy, ztráta zubů až po
zlomeniny spodní čelisti, u trupu pak možnost krvácení do břišní
dutiny, v krajním případě zlomenina bederních obratlů.
Jako vždy je prevence jednodušší než odstraňování následků.
Venčení psíka pomocí balkonu je činnost odsouzeníhodná. Každý,
kdo si pořídí štěně, musí pečlivě zvážit, zda bude mít v
budoucnosti dost času a ochoty psíkovi zajistit jeho potřeby
optimálním způsobem. Pokud si pejska přejí děti, což se
zhusta stává, zda jsou dost staré na pravidelnou péči o svého
čtyřnohého kamaráda. Když po čase zájem ochabne, musí rodiče
důsledně vysvětlit svým ratolestem, že psík je tvor na nich
zcela závislý a že ho musí opatřit dříve, než se začnou věnovat
svým hrám či povinnostem. V opačném případě je lepší si štěňátko
vůbec nekupovat.
Pochopitelně může dojít i u vzorných chovatelů k nešťastné
náhodě. Průvan otevře dveře, pes nepozorovaně proklouzne do místnosti,
kam neměl přijít, majitel balkonu podcení jeho zabezpečení a
pes se protáhne zdánlivě nepatrnou škvírou. Následky pádu by
měl v každém případě posoudit veterinární lékař, sám
chovatel však může provést účinnou první pomoc. Pes je po pádu
v šoku a příliš nevnímá své okolí. Po náhlém dotyku snadno
svého pána kousne. Je třeba proto na psa nejprve klidně
promluvit, dát mu najevo svou přítomnost a snahu pomoci. Poté
psa šetrně uložíme do přiměřeného obalu - krabice, koše.
Citlivý přístup je velmi důležitý,
neboť například pohyb konců zlomených kostí je velice bolestivý.
Organizmus v šoku ztrácí tělesnou teplotu, je proto vhodné zvíře
přikrýt, eventuálně zahřát třeba plastikovou láhví naplněnou
přiměřeně teplou vodou. Vše by se mělo odehrát v klidu, neboť
pes reaguje na rozčilení svých majitelů. Potom už může následovat
šetrný transport na veterinární pracoviště.
Pády z balkonů městských činžovních domů tvoří rozhodující
většinu všech pádů vůbec. Z oken psi skáčou či padají
minimálně a jiné pády jsou spíš kuriozitou než pravidlem. Znám
případ psa, který při hře špatně odhadl zarostlý okraj lomu
a skutálel se dolů. Ač výše stěny byla hrozivá, pes dobrodružství
odnesl několika odřeninami, charakterem spíše připomínajícími
spáleniny
Jinou kategorií jsou
pády do míst, kde nehrozí úraz stykem s pevnou plochou, ale jiný
mechanizmus. Pes se dostane do prostředí, odkud se nemůže nebo
se bojí dostat. Jde o pády do různých výkopů, teplovodních šachet,
nezakryté kanalizace a vůbec do míst nehlubokých, ale se strmými
stěnami. Zde jde pouze o výběr vhodného terénu k venčení psa
a dostatek pozornosti při jeho náhlém zmizení, eventuálně při
následujících neobvyklých hlasových projevech.
Pes může neúmyslně i spadnout do vody. Boxer považoval přečnívající
suchou trávu za pevnou zem a tak se náhle ocitl v rybníčku, na
uvedeném místě ohraničeném zídkou z naskládaných kamenů.
Udržel hlavu nad hladinou jen ve stoje na zadních nohách a jen
zoufale poulil oči a čekal na pomoc, ač o několik metrů dál
byl břeh pozvolný a on mohl k němu snadno doplavat. Jiný pes
spadl do betonového koryta vodního přivaděče a proud ho unášel
několik set metrů daleko, než se vyškrábal ven. Ve snaze
situaci zvládnout si poranil a ubrousil drápy tak, že si vyžádaly
chirurgický zákrok a dlouhodobé léčení.
Zvláštním případem
jsou kočky, především těch majitelů, kteří jsou milovníky všech
živých tvorů a na okenní parapety sypou ptáčkům. Kočce se to
zpravidla velice líbí a chodí se na ptáky dívat, ovšem jen do
té doby, než někdo zapomene okno zavřít. Mimochodem, kočka dokáže
i zručně vylovit akvarijní rybičky, i když neznám případ,
kdy by kočka se zdravotními následky do akvária spadla.
Připravila:
Klementová
Hana