Poškození
kůže
(z knihy
Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky)
Kůže
pokrývá povrch těla zvířat a tak je bezprostředně ve styku s
okolním prostředím. Protože naše prostředí není vždy zcela
v pořádku, tyto změny se nutně odrážejí ve stavu kůže. Aby
kůže plnila svoji funkci, to jest chránila tělo zvířete, musí
mít určité vlastnosti. Musí být neporušená, elastická,
rovnoměrně prokrvená a na určitých místech pokrytá srstí. Kůže
plní i řadu funkcí - hospodaření s vodou, termoregulaci,
sekreci, dýchání, resorpci látek. Pokud se některé její
vlastnosti poruší, ovlivní to nejprve samotnou kůži včetně
jejích funkcí, poté tkáně uložené pod ní a při postižení
větší plochy i celkový zdravotní stav organizmu. Naopak změny
ve vnitřních orgánech se odráží na kůži jak přímo ve vnějších
projevech nemoci, tak nepřímo reflexními nervovými drahami.
Tento úvod si neklade za cíl detailní popis všech úkolů kůže
- chce jen ukázat, že jde o orgán velmi složitý a mnohdy i
snadno zranitelný.
Mnozí
chovatelé v přehnané snaze o čistotu koupou své svěřence za
použití různých chemických přípravků - šamponů, někdy i
saponátů. Dochází při tom k odmaštění jak srsti, tak
vlastní kůže. Výsledkem je nadměrná tvorba lupů, což jsou
odumřelé částečky pokožky, které se samovolně odlupují.
Odmaštěná kůže ztrácí elasticitu.
Organizmus zvířete se brání zvýšeným vylučováním kožního
mazu, který v extrémních případech zasychá na povrchu kůže
ve formě krust, které opět v důsledku narušují další funkce
kůže. Koupelí v šamponu se mění ještě jeden výraz zdravého
organizmu, a to přirozený pach. Pes sice voní podle představ svého
majitele, nikoliv však podle představ svých a udělá vše pro
to, aby tento stav změnil. A tak se při první příležitosti
naparfémuje pro něj atraktivním pachem (jinými slovy - v něčem
se vyválí). Přirozený pach může změnit i antiparazitární přípravek,
použitý např. proti blechám, pokud je kombinován se šamponem.
Považujeme proto za účelné
provádět kosmetické koupele pouze v čisté vodě. Jako prostředek
proti zevním parazitům se již nevyrábí přípravek Fenoform
forte, je však možno sáhnout po jiném antiparazitiku, např. oblíbeném
Frontline. Ochotně je předepíší a s jejich použitím seznámí
všichni veterinární lékaři.
Změny
na kůži může vyvolat i původně přirozený přírodní úkaz,
to jest déšť. Původně přirozený byl kdysi, kdy z oblohy
padala ještě čistá voda. Nyní, kdy se déšť blíží kyselině
- není vzácnost pH 4, alespoň v určitých oblastech - může i
pouhé zmoknutí vyvolat slabé poleptání tělního pokryvu. Nejdříve
a nejvíce promáčí srst a na kůži se dostane ve hřbetní
linii, a tak právě nejvíce kožních změn nacházíme v těchto
místech. V kotci či na zahradě by proto pes měl mít vždy svůj
přístřešek, a zmokne-li během procházky, stačí opláchnout
čistou vodou, případně ošetřit indiferentní mastí, např. bílou
vazelínou nebo infadolanem.
Stejné poškození může způsobit koupel psa v povrchové vodě
(potoce, rybníce) v oblastech intenzivních spadů. Změny pak
budou situovány především na místech s jemnou, citlivou kůží
- vnitřní plocha stehen, břicho. Nepříjemné onemocnění může
způsobit vniknutí vody do zevního zvukovodu.
Specifickým onemocněním je poškození psích tlapek zimními
posypy chodníků. Kůže mezi prsty je velmi jemná a sůl ji
snadno naruší, stejně jako u malých plemen jemnou, neosrstěnou
kůži na spodině břicha. Mohou být poškozena i lůžka drápů.
Výsledkem je zarudnutí, zduření, bolestivost a sekrece zánětlivého
výpotku. Pomocí je opláchnutí psích tlapek po každé zimní
vycházce. Jasné je, že se vyhýbáme sypaným místům.
Velmi
podstatnou komplikací je skutečnost, že kůže primárně narušená
nevhodným zacházením je vstupní branou infekce bakteriální
nebo mykotické. Zvláště kožní mykozy (nemoci, způsobené nebo
komplikované kvasinkami nebo plísněmi) jsou úporné a přejdou-li
do chronického stadia, jsou velmi těžko léčitelné. Nejde přitom
o nic exotického. Pražští kolegové vyšetřovali kožní změny
u svých pacientů a zjistili přítomnost plísní téměř ve 30 %
případů. I když je těžké posoudit, zda jde o dokonalejší
diagnostické metody nebo o absolutně vyšší počet těchto
infekcí, pravděpodobnější se zdá být druhá možnost. Tím,
že zhoršené životní prostředí poškozuje více nebo u většího
počtu zvířat kůži, tím větší je možnost uplatnění infekčního
agens.
Je přirozené, že každý nemůže bydlet na Šumavě či jiném
relativně nenarušeném místě. Jde však o to, abychom neuváženými
zásahy nezvyšovali riziko onemocnění nebo abychom dokázali
jednoduchými prostředky eliminovat negativní vliv okolí.
Připravila:
Klementová
Hana