Pes
řezníků z Rottenbergu Město Rottweil stojí na místě, kde v dobách římských tažení byla vojenská tvrz, sloužící jako opěrný bod římských armád. Protože zde byla větší koncentrace vojska, byla zde nutná větší koncentrace proviantu, a tudíž, se lze oprávněně domnívat, ze i větší skupina honáckých psů. Z původní tvrze vniklo postupně město, které se stalo významnou křižovatkou obchodních cest, důležitým místem obchodu s dobytkem. Kde byl obchod s dobytkem, byli i honáčtí psi, kteří se pro tento účel začali také cílevědomě chovat. Selekce vedla zpočátku cestou výběru především podle pracovních schopností. A ze rotvajler nestál pouze na okraji jejich zájmu, svědčí cechovní znak cechu řezníků města Rottenberg, kde je vyobrazen pes s typickými znaky rotvajlera, při pohánění dobytčete. Postupným technickým rozvojem dopravy ztratil rotvajler na svém původním uplatnění honáckého psa a nabyla na významu jeho nová úloha při ochraně lidi a majetku. V této nové úloze se osvědčil od začátku našeho století. V novodobých hospodářských a dopravních poměrech po vynálezu parního stroje a spalovacího motoru se stalo dosavadní pracovní použití rotvajlerů postupně zbytečné a jejich úloha se změnila podobně jako u koní. V roce 1909 byl vydán zákon, který zakazoval nebo silně omezoval hnaní stád dobytka, zejména s ohledem na síření dobytčího moru. Rotvajlerům se vsak naskytlo nové poslání v roli policejních psů. Oficiální uznání rotvajlera jako policejního psa bylo pak dosaženo v roce 1910. První známý standard rotvajlera formuloval v září 1901 Albert Kull, kreslíř zvířat. V té době byli rotvajleři v péci Mezinárodního klubu pro leonbergery a rotvajlery. Počátky systematicky organizovaného chovu rotvajlerů spadají především zásluhou Alberta Gráfa do roku 1905 v Heidelbergu. Jeho pes Russ se stal zakladatelem novodobého plemene rotvajlerů. Podnítil svého majitele k významné popularizaci plemene v kynologickém tisku a posléze i k založení chovatelského klubu. První a nejstarší klub pro chov rotvajlerů byl založen 13.1.1907 v Heidelbergu a byl nazván Deutscher Rottweiler-Klub (ADRK). Zpracoval: Ivo Přikryl |