Genetika
Inbrídingová deprese a heterózní efekt
(z knihy J. Dostála - Chov psů)

Použití příbuzenské plemenitby sebou nese také některé nevýhody, o kterých musíme předem vědět. Jednou z nich je tzv. inbrídingová deprese. Projevuje se sníženou životností potomstva, výskytem dědičných chorob a defektů, protože, dědičné choroby a defekty jsou většinou kontrolovány recesivními alelami, snížením chuti k práci, náchylností k chorobám v důsledku snížení celkové odolnosti organismu a podobně. Jde o pravý opak heterózního efektu, který zvyšuje životnost potomstva, snižuje šanci výskytu recesivních nežádoucích dědičných chorob a defektů, zvyšuje chuť k práci a odolnost proti chorobám v důsledku zvýšení heterozygotnosti potomstva. Tato heterozygotnost ani nemusí nutně zvýšit variabilitu (nevyrovnanost) ve sledovaných znacích a vlastnostech. Proto se tento způsob může na první pohled zdát vhodnější. Kdyby tomu tak bylo, neměla by příbuzenská plemenitba, se všemi uvedenými riziky a nevýhodami, žádné klady. Kde tedy její klady jsou a kde je hledat?

V běžné populaci je mnoho recesivních alel, kontrolujících různé dědičné choroby a defekty. Recesivní vlastnosti se vyskytují v populaci náhodně a jejich výskyt nelze předpovídat. V chovu se často neprojeví několik generací. Běžně se opětovně setkáváme s výskytem takovýchto dědičných defektů a chorob i po pěti generacích a často nejsme schopni ani určit jejich nositele. Příbuzenská plemenitba nám dává šanci nositele nežádoucích znaků a vlastností nejen poznat, ale včas je v reprodukci omezit nebo z reprodukce úplně vyřadit, abychom nežádoucí vlohy v populaci dále nerozšiřovali, nebo v lepším případě, jejich výskyt postupně snižovali.

Druhou a neméně významnou výhodou příbuzenské plemenitby je zvyšování homozygotnosti populace. V praxi to znamená zvyšování šance namnožit si právě takové vynikající jedince, jako je zakladatel linie, a tím i postupné snižování výskytu jedinců průměrných a podprůměrných. Obecně jde o účinnost plemenného výběru, o podrobné a dokonalé zhodnocení zakladatele linie v kontrole dědičnosti bez jakýchkoliv ohledů a subjektivních závislostí.

Zpracovala: Klementová Hana