Výživa psů


(6.) krmení dle věkových kategorií ( II. )

Krmení březích fen
Nároky na živiny se u gravidní feny zvyšují až ve druhé polovině březosti. Po 4. týdnu gravidity je třeba obvyklé dávky krmiva zvýšit o 40 až 70 %. Účelem tohoto opatření je především to, že před porodem fena přijímá nižší dávky krmiva a zvýšením příjmu krmiva zabráníme přiměřenému poklesu živé hmotnosti po porodu. Ve druhé polovině březosti je nutné krmnou dávku rozdělit na 2 až 3 porce/den, protože trávicí trakt je tísněn rostoucí dělohou a snižuje se jeho kapacita oproti normálnímu stavu. Fena by během březosti měla zvýšit svou hmotnost o 20 až 25 % (Meyer et al. 1985a).
Krmná dávka březí feny musí obsahovat dostatek kvalitních bílkovin s optimálním složením aminokyselin a energie. Zvláště je nutné v této době dát pozor na množství dodávané energií. Příliš vysoký přívod glycidových krmiv vede k nadměrnému růstu plodů, a tím i k nebezpečí těžkých porodů. Je nesmírně důležité zabezpečit dostatečný přísun vápníku a fosforu a jejich správný poměr, který by v tomto období měl být okolo 1,7:1. Stejně tak je důležitý i dostatečný přívod železa jako prevence anémie.

Krmení laktujících fen
Výživa kojící feny musí odpovídat produkci mléka. U normálních vrhů (do 5 štěňat) se produkce mléka pohybuje okolo 2 % živé hmotnosti. Při větším počtu štěňat je to až 5 % živé hmotnosti. Z toho jasně vyplývají vysoké nároky na přívod živin potravou. Mlékem vydané živiny musí být v potravě obsaženy ve vysoce stravitelných formách. Rozhodující je zabezpečit feně dostatečný přívod energie, a to u početnějších vrhů bývá problematické. Energie v potravě kojící feny je obsažena ve formě glycidů (10 až 20 %) a tuků. Tuky se přidávají za účelem zvýšení koncentrace energie. Vhodné jsou všechny druhy tuků živočišného i rostlinného původu. Rostlinné oleje jsou výborným zdrojem kyseliny linolové, která se ve zvýšené míře vylučuje mlékem. Její nedostatek může mít za následek kožní onemocnění. Při nadbytku tuku a současném nedostatku glycidů (tedy zdroje pohotové energie) může dojít ke vzniku ketóz.
Bílkoviny musí být v krmné dávce kojící feny též vysoce kvalitní. Nižší zastoupení bílkovin v krmné dávce feny vede k jejich nedostatku a ke snižování produkce mléka s následnými dopady na zdravotní stav štěňat.
Důležitý je v krmné dávce kojící feny především poměr mezi vápníkem a fosforem, který by měl být poněkud širší než v běžné krmné dávce, a to 1,7: l. Při nesprávném poměru těchto dvou makroprvků dochází ke zdravotním poruchám, jako je poporodní eklampsie, odvápnění kostí apod. V této době je také podstatné nespoléhat na přirozené zdroje makroprvků a naopak je v různých speciálních přípravcích. Totéž platí i o mikroprvcích. V době kojení má fena vysoké nároky na přívod Zn a Cu. Relativní nedostatek Zn vzniká při předávkování vápníku.
Aby fena mohla v tomto období přijmout dostatečné množství potravy, rozdělíme denní dávku na 3 až 5 krmení. Krmivo musí být lehce stravitelné. Nadbytek krmiva, které v této době musí fena přijmout, někdy způsobí průjem, zvláště v prvních dnech po porodu. V takovém případě zařazujeme do krmné dávky krmiva s příznivými dietetickými vlivy jako je strouhaná mrkev, vařená rýži apod.
V období odstavu štěňat se krmná dávka feny upravuje takto:
- den před odstavem se nekrmí, podává se jen dostatek vody;
- v den odstavu se feně podá jen asi 1/4 záchovné dávky;
- první den po odstavu štěňat asi 1/2 záchovné dávky;
- druhý den po odstavu 3/4 záchovné dávky;
- třetí den po odstavu celou záchovnou dávku (Sebuneman 1992).

Za normálních okolností u nás odstav štěňat neprobíhá jednorázově. Toto omezení příjmu potravy vede k šetrnému zaprahnutí feny, a tím i rychlejšímu převedení štěňat na běžný typ potravy.

Krmení starých psů
Pes se po 8. roce svého života dostává do tzv. stařeckého věku, který se projevuje nižším využíváním potravy (Malík 1984). Z krmné dávky starých psů je proto nutné vyloučit těžko stravitelná krmiva s vysokým obsahem kolagenu a elastinu (vnitřnosti). Kosti lze podávat jen v omezené míře s ohledem na stav chrupu. Je taktéž nutné snížit obsah bílkovin v krmné dávce, aby se zbytečně nezatěžovala játra a ledviny Potrava by měla být lehce stravitelná (kvalitní svaloviny, játra, ledviny, slezina, mléčné výrobky, obilní šrot a vločky a těstoviny). Krmivo je vhodné podávat v poněkud řidší konzistenci a zařazovat 1 až 2 hladové dny v týdnu.

Zpracovala Klementová Hana