ROTTWEILER CUP 99 - výsledky Rozhodčí: Jan Nekvapil, Stanislav Čaban Výsledky
RTW CUP 99 - klikni zde
Moje soukromé zamyšlení k RTW CUPu: Dnes proběhl Rottweiler Cup 99. S potěšením musím konstatovat, i přestože výsledky jsou jaké jsou, že se úroveň psů oproti minulým rokům zlepšila. Obzvláště ve skupině dle IPO1 se nám rýsují noví šampióni. Třeba Vandal a Valmont Bohemia Ortles, patřící, Všem co čtou tyto stránky pravidelně již známé Dagmar Macků a Andree Krškové. Opravdu šikovní pejskové, kteří s přehledem vymetli skupinu dle IPO1. Skupina IPO3, to byla kapitola sama pro sebe. Nastoupili skutečně jen známí favorité. Loňský mistr republiky Ax od muťenického jezu, vice mistr republiky Andy Gerix, nejlepší pracovní fena roku a Vanesa Bohemia Ortles a další známí z minulých let a závodů.Poprvé jsme šli závodit i s naším Fíkem. Hned při nástupu se stala malá nehoda. Náš Fík napadl Axe od muťenického jezu a nacvaknul mu ucho. Zranění velmi lehké, pouze trochu krvácející. O co lehčí bylo toto zranění, o to nevybíravější byly výrazové prostředky p.Píchy adresované mě, mé manželce a našemu psovi. Rozsah pravda velmi široký, od zmrzačení nás až po zabití toho zmetka a *&#@#$% psa. Jeho sportovní chování dostalo oprvadu několik vážných šrámů. Následně proběhli poslušnosti dle IPO3 a reprezentanti nasadili laťku opravdu dost vysoko. Nějméně polovina byla nad hranicí 90 bodů. Náš Fík při své příslovečné pomalosti skončil na 84 bodech, 4 nejhorší poslušnost. Následně se všichni závodníci odebrali se zlým tušením na stopu. Ukázalo se, že obavy které vznikaly po šuškandě o terénu na kterém jsou stopy položeny byly oprávněné. Vyschlé oraniště, pár zajíců a teplo. První p,Malát se vrací s 35 body a už jdeme my. S menšími i většími problémy jsme překonali lidské,zaječí a traktorové stopy,došli na konec a rozhodčí napsal 85 bodů. Nezdálo se mi to moc, ale říkal jsem si, že terén je těžký,moc jsme netrénovali a tak to není špatné.Určitě to bude alespoň lepší průměr. Po mě nastoupil p.Pícha a vrátil se se 70b. To už se začínalo rýsovat, že to asi nebude tak jak jsem si myslel, ale spíš horší. Potvrdilo se. Po nás dvou už nebyl schopen dokončit stopu vůbec nikdo. Překvapení bylo velké a i spokojenost. Hodiny strávené s Fíkem na stopách nás katapultovaly do čela závodů. V čele jsme zůstaly asi dvě hodiny a nikdo nechtěl brát Vážně mé tvrzení že náš pes nekouše. "Ale náš taky ne... " říkali všichni a mysleli si jak dělám věc napínavější. Jen já a moje manželka jsme však Fíka ználi. Bohužel, nezklamal nás. Polokrokem, poloběhem provedl všechny plenty a přišel k poslední. Tam si sedl a když uviděl cizího chlapa tak ani nehlesl. Byl jsem přivolán rozhodčím a připravil psa na útěk figuranta. Útěk, pes vyběhl, opatrně kousnul na dva přední zuby a hned jak figurant (p.Hájek) zastavil, tak odpadl. Přepad už duševně nevydržel a odkočil. Bázlivost při nápřahu je však důvodem k ukončení obrany, což rozhodčí plně oprávněně provedl. Tím naše obrana skončila a ti co mi do té doby nevěřili si uvědomili, že mluvím pravdu. "Ten Přikryl ze sebe dělá kdoví co a podívejte se na to..", "Co sem s tím zdechlákem leze..." komentovali tento výkon někteří lidé, zvláště ti "nejlepší" cvičitelé v publiku. Proč ? No protože mě to baví, protože Fík je prostě náš a máme ho rádi a nemáme ve zvyku psi prostě prodat, když nejsou takový jak by mohli být. Třeba taky proto, protože někdo na ty závody jezdit musí aby vůbec byly. A taky aby si právě tito lidé, pokud jsou toho vůbec schopni, uvědomily, že tento "hňup" (jak ho někteří nazvali) udělal sám na stopě pomalu víc bodů než oni všichni dohromady. Stopa je totiž věda a stopa obyčejně rozhoduje závod. Pes buď kouše nebo ne a je zvykem, že nějak koušou všichni. Většina musí být vrozena. Pokud to však psa nebaví, jako našeho Fíka, tak je to trvalý problém. Naopak stopovat však psa musí naučit jeho psovod. A můžu říct, že kromě psa pana Píchy (70b) tam vlastně dnes nebyl závodník, který by kriticky přiznal, že ty nízké body nejsou jen a jen v tom, že terén je těžký (vzpamatujte se, jste na IPO3) ale v tom že ti jejich psi, co sice velmi dobře koušou umí stopovat pouze "na zeleném". A toto je dle mého názoru opravdová hanba psovoda, za to si totiž obyčejně může jen a jen on sám... Možná se tedy ptáte, proč tam doopravdy chodím, když vím, že můj pes má problémy s kousáním ? Je to jednoduché, baví mě to chci strávit pěkné odpoledne mezi lidmi kteří mají stejnou zálibu jako my, a ten pes někdy kouše dobře někdy ne a já neví kdy. A co si budeme povídat, být o 20% lepší stopař než jediný pes ze všech našich špičkových závodníků není vůbec špatný pocit. Závěr ? p.Píchovi se velmi ulevilo, předvedl výbornou obranu a zaslouženě vyhrál. Mezitím se uklidnil a srdečně nám poděkoval. Nevím za co, možná za to, že jsme ho nesesadily, protože celé dvě hodiny žil v přesvědčení, že už je to v @#$@#$ a bylo to na něm vidět..... Ostatní závodníci hrdě převzali poháry a ocenění a taktně opoměli, že vlastně není za co, neboť zkouškový limit splnil jediný pan Pícha. A k tomu mu upřímně gratuluji. A vy ostatní, zamyslete se...
|