Tak to máme za sebou.
Dva výběrové závody a následný postup na Mistrovství
republiky všech plemen podle národního zkušebního řádu.
První "výběrák"
se konal 20.-21.5.00 v Krásné Lípě. Počasí nám nepřálo,
celý víkend vytrvale pršelo a my si gratulovali, že máme zajištěné
ubytování v rodinném hotýlku. Většina spolubojovníků
rozbalila stany v prostoru cvičiště a celé dva dny mrzli,
protože teploty měly ke květnovým hodně daleko. V pátek proběhla
prezentace, seznámení se s ostatními psovody a jejich psy, a
také ubytování. Protože bylo opravdu nevlídné počasí,
odebrali jsme se záhy na hotel, kde jsme se sešli s ostatními
psovody u večeře. Atmosféra byla skvělá, všichni se dobře
bavili a těšili se na dny příští.
V sobotu ráno po uvítání
rozhodčími jsme si rozlosovali startovní čísla, na nás padlo
číslo 7, a tím pádem jsme byli ve třetí skupině na stopy.
Stopy posuzoval pan rozhodčí Vilém Babička, který byl vždy v
dobré náladě, i když po pobytu v prostorách stop byl celý
promáčený a zmrzlý. Na Vanesu vyšel terén s velmi vysokým
porostem, a když fena označila 1.předmět,byli jsme ze stopy
rozhodčím odvoláni, jelikož kladeč našlapal o jeden úsek méně.
Čekala nás tedy stopa náhradní, a já se děsila, zda-li bude
Vanesa ochotná vypracovat po hodině stopu novou. Při uvádění
na náhradní stopu se nad námi začala kupit mračna a vypadalo
to na pořádnou bouřku. V polovině prvního úseku na nás začaly
padat kroupy, na stažení psa už bylo pozdě, a tak nezbývalo
než Vanesu pochválit, zachumlat se do bund a jít dál. Vanesa i
za silného větru a krupobití vybojovala 92 bodů.
Poslušnost probíhala na
stadionu vedle kynologického cvičiště, na prvního závodníka
a pana rozhodčího Jaroslava Starečka se valily proudy vody, ale
pak se počasí umoudřilo a vysvitlo sluníčko. Překážky byly
ovšem velmi kluzké, a tak na nich mnoho psů ztroskotalo. My
jsme byli s jednou nulou ohodnoceni 76 body. Po sobotě to pro nás
vypadalo celkem dobře.
V neděli už nepršelo, obrany
se konaly v blízkém lese a my nedočkavě čekali, jak vše
dopadne. Průzkum terénu, vyštěkání, prohlídka, výslech,
doprovod - ztrácíme dva body, zatím to prý bylo nejlepší. Přichází
přepad druhým figurantem, Vanesa kouše, náhle však pouští
rukáv a skáče před figurantem, sice neutíká, ale je to selhání
psa. Na kontrolní útok už nenastupujeme, anuluje se nám celá
obrana. Celá nešťastná se vracím zpět, ostatní psovodi mě
uklidňují, že se to stává i jiným psům, starším a zkušenějším.
Manželé Pružinovi nabízejí pomoc a Vanesa s nimi odjíždí
na 14 dní do výcvikového střediska na Mělník. S Vanesou se
setkávám až za dva týdny na dalším výběrovém závodě,
tentokrát v Roudnici nad Labem.
Počasí se rozhodlo nám
vynahradit zimu v Krásné Lípě, a tak po celou dobu závodů
bylo slušné horko. Vylosovaná trojka - to bylo milé, protože
na stopy jsme jeli v první skupině, takže byla šance, že největší
horko nás mine. Leč po příjezdu na pole jsme zjistili, že v
otevřeném prostoru je vedro. Ve skupině jsme vylosovali jedničku,
tak to budeme mít alespoň za sebou. Stopy byly tentokrát
precizně našlapané, na poli jetel, sice horko, ale přivezli
jsme 93 bodů. Na poslušnost jsme šli odpoledne, sluníčko pálilo
a my už jsme viděli, jak se psům nebude chtít ani vstát z
kotců. Vanesa mě mile překvapila, sice opět nezaštěkala, ale
i tak obdržela 73 bodů. Při odložení sice koukala po stínu,
který byl asi 2 metry od ní, ale nakonec zůstala ležet na přímém
slunci. Byli tam psi, kteří to vzdali a do stínu přešli.
V neděli ráno začaly obrany
a já začala trnout hrůzou, co se bude dít. Průzkum, vyštěkání,
zajištění pomocníka - ztrácíme opět 2 body. Přepad druhým
figurantem Vanesa ustála a tak jdeme na hlídačku. Sláva, má
oba figuranty, a tak z technické části odnášíme 86 bodů. Ještě
"kontrolák", zde v Roudnici je velmi náročný na
psychiku psa, protože pes se vypouští do uličky mezi zahrádkami,
pak vběhne do otevřeného prostoru cvičiště (zde mnoho psů
ztrácí orientaci) a figurant je již na protější straně, psa
neupoutává křikem, jen tiše běží. Stojím na vyznačeném místě,vypouštím
Vanesu a jen se tiše modlím, aby to zvládla. Ne kvůli bodům,
ne kvůli tomu, co řeknou lidi, ale kvůlí ní samotné, aby
dostala sebevědomí, nechci, aby jí někdo vyhnal a zradil ji.Vanesa
letí jako šíp, kouše, v průběhu boje se utrhne, ale zase kouše.
Rozhodčí to ohodnotil nulou, ale já měla z výsledku kontrolního
útoku radost.
Tak to máme za sebou, nominaci
jistou a ještě před "mistrákem" se sejdeme na závodech
v Mělníku. (pozn.: tam Vanesa splnila všechny bodové limity)
Mistrovství
ČKS NZŘ 500b. Roudnice nad Labem
Dne 22.-24.9.00 proběhlo v
Roudnici n.L. Mistrovství 500b. Organizace byla téměř bezchybná,
delegovaní rozhodčí příjemní, stejně tak i svazoví
figuranti. Námi vylosovaná pětka nás předurčila k tomu, že
v sobotu v 10.00 nás čekala poslušnost, v 11.15 obrana a v
17.30 tříhodinová stopa. V neděli v 7.45 jsme měli už
"jen" hodinovou stopu, ovšem se čtyřmi lomy, z čehož
jeden je ostrý.
Na poslušnosti to pro nás
vypadalo dobře, Vanesa sice opět nezaštěkala (i když den před
tím jí to šlo víc než dobře), ale jinak slušný. Přišla
nenáviděná a obávaná překážka - kladina vysoká. Té se my
nebojíme, to umíme, hlavně klid. Fena začne stoupat nahoru, na
poslední příčce se jí to smeklo, propadá mezi příčky a já
jí jdu sundat. Asi by to zvládla, ale těch pár bodů mi nestojí
za zdraví Vanesy. I přes dvě nuly splňujeme limit, máme 71
bodů. Obrany dopadají také dobře, při kontroláku Vanesa předčasně
pouští a to nás stojí body, ale limit je opět splněn. Bojím
se stop, jsme už unavené a terén je těžký. Řepka, hodně hlíny
a kamení. Odvážíme 85 bodů.
Večer je pojat společensky, všichni
se baví, parta je bezvadná, to se hned tak nevidí.
Ráno jedem do prostor stop a já
omdlévám - vyšla na nás čistá hlína. Tak to je konec, na
tomhle Vanesa čuchat nebude. Vanesa sklání hlavu k nášlapu,
nasumuje a jde. Vydřela 90 bodů, a tím vydobyla celkové 7.místo.
Já jsem maximálně spokojená, je to úspěch a už se těším
na další ročník. Snad se všichni zase sejdeme, a třeba nás
bude víc, snad přibude víc psů a psovodů, kteří se našemu
národnímu zkušebnímu řádu budou věnovat na vrcholové úrovni.
Barbora Lužná